ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1455.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 1455/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 12. 2009 o dovolání obviněného M. H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 3 To 941/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 180/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 6 T 180/2001, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. s tím, že podle §24 odst. l tr. zák. bylo upuštěno od potrestání. Výrokem podle §228 odst. l tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Jako trestný čin posoudil Okresní soud v Ostravě skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný M. H. v období od 30. 3. 1999 do 10. 5. 1999 v O. po předchozí vzájemné dohodě společně s obviněnými M. C. a L. K., kteří již byli odsouzeni, jako společníci neexistující obchodní společnosti M.-H.-E. s. r. o., se záměrem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu a nedostát svým slovním závazkům vylákali na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 30. 9. 1999 s J. Š., provozujícím podnikání v oboru autodopravy, provedení 23 jízd nákladním automobilem, avšak jejich cenu v celkové částce 114 248,20 Kč mu neuhradili, a tím mu způsobili škodu v uvedené výši.
Odvolání obviněného M. H., podané proti výroku o vině a dalším výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 3 To 941/2008, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný M. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl, že pokud obchodní společnost neexistovala, nemohl být jejím společníkem a nemohl spoluvylákat plnění druhé strany. Poukázal na absolutní neplatnost všech právních úkonů učiněných jménem neexistující obchodní společnosti a zdůraznil, že sám smlouvu s poškozeným neuzavřel. Popřel také podvodný úmysl. Celkově označil skutek za obchodněprávní vztah, který byl nepřípustně kriminalizován, a z toho vyvozoval, že nešlo o trestný čin. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli malou. Takovou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč (§89 odst. 11 tr. zák.).
Skutkový stav, který zjistil Okresní soud v Ostravě a který v napadeném usnesení akceptoval také Krajský soud v Ostravě, evidentně odpovídá zákonným znakům uvedeného trestného činu.
Z tohoto hlediska je podstatné zjištění, že obviněný M. H. se spolu s ostatními dvěma společníky zúčastnil jednání, při kterém byla poškozenému jako smluvní strana prezentována obchodní společnost M.-H.-E. s. r. o., ačkoli tato společnost nebyla zapsána do obchodního rejstříku a v důsledku toho nevznikla (§62 odst. l obch. zák.). Zdání existence této obchodní společnosti jinak bylo zesilováno ještě používáním hlavičkového papíru, razítka, smyšleného identifikačního čísla apod. Sám obviněný M. H. podepisoval takto používané listiny s tím, že se označoval jako „ředitel“ a používal titul „Ing.“. Z těchto listin lze konkrétně připomenout zejména plnou moc ze dne 24. 3. 1999 vystavenou pro obviněného L. K. jako pověření k jednání v záležitosti odkoupení dřevní hmoty, o jejíž přepravu posléze šlo. S okolností, že obchodní společnost M.-H.-E. s. r. o, ve skutečnosti neexistovala, souviselo také to, že nedisponovala žádnými finančními prostředky. Poškozený J. Š. tedy byl uveden v omyl jak v otázce identity toho, s kým uzavírá smlouvu, tak v otázce solventnosti druhé smluvní strany a jejího záměru zaplatit sjednanou cenu. Trestní odpovědnost obviněného M. H. vyplývá z jeho faktické úlohy při jednání s poškozeným. Obviněný M. H. svou účastí na tomto jednání přispíval k vyvolání omylu na straně poškozeného a tím pádem i k tomu, že poškozený poskytl plnění podle smlouvy v očekávání, že mu za něj bude zaplaceno. Za tohoto stavu nemá žádný význam okolnost, že obviněný M. H. sám nepodepsal písemné vyhotovení smlouvy a že ho podepsal obviněný L. K. To ostatně jen logicky navazovalo na plnou moc, kterou obviněný M. H. vystavil obviněnému L. K ve věci jednání týkajícího se nákupu dřeva, jehož přeprava pak byla uskutečněna na podkladě smlouvy s poškozeným. Trestní odpovědnost obviněného M. H. není nijak dotčena neplatností smlouvy uzavřené s poškozeným. Neplatnost právního úkonu tu vyplývá primárně z toho, že obchodní společnost M.-H.-E., s. r. o, jako navenek deklarovaný subjekt ve skutečnosti neexistovala. Neplatný právní úkon byl jen prostředkem k tomu, aby na poškozeném bylo vylákáno plnění bez poskytnutí protihodnoty. Přitom neplatnost vyplývala z důvodů stojících výlučně na straně obviněného M. H. a jeho společníků. Podstatou věci tudíž nebyl skutečný obchodněprávní vztah, nýbrž vyloženě kriminální čin, jemuž obviněný M. H. a jeho společníci jen dodali vnější zdání obchodního vztahu. Výrok o vině obviněného M. H. trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. tedy rozhodně není aktem, který by bezdůvodně kriminalizoval soukromoprávní vztah a který by byl v rozporu s posláním trestního práva jako krajního prostředku ochrany majetkových zájmů tam, kde ochrana prostřednictvím předpisů jiných právních odvětví nepostačuje.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného M. H. podle §265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl.
Nad rámec rozhodnutí o dovolání pokládá Nejvyšší soud za nutné vyjádřit se k délce dovolacího řízení. Obviněný podal dovolání u Okresního soudu v Ostravě dne 27. 5. 2009, avšak věc byla předložena Nejvyššímu soudu až dne 3. 12. 2009. Z toho je zřejmé, že k průtahům nedošlo v řízení před Nejvyšším soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec