Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.05.2009, sp. zn. 7 Tdo 1642/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1642.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1642.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1642/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 26. května 2009 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného R. R., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. 68 To 96/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 5 T 83/2007, takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 T 83/2007, byl obviněný uznán vinným trestnými činy, ad 1) výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a pokusem ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §221 odst. 1 tr. zák., ad 2) loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a ad 3) vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. Podle §35 odst. 2 a §234 odst. 1 tr. zák. byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 let, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 5 T 47/2005, a podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě škody. Odvolání obviněného proti uvedenému rozsudku soudu I. stupně bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. 68 To 96/2008, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání, ve kterém uplatnil důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. d), a g) tr. ř. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. spatřuje obviněný v tom, že pouze ohledně hlavního líčení dne 14. 1. 2008 souhlasil, aby se konalo v jeho nepřítomnosti. Ve vztahu k hlavnímu líčení dne 14. 2. 2008, kdy došlo k výslechu dvou důležitých svědkyň, jejichž výpovědi se ukázaly klíčové, však jeho konáním bez jeho účasti došlo k porušení zákona, protože již nebylo možné aplikovat ustanovení §202 odst. 5 tr. ř. a mohlo se hlavní líčení konat pouze v jeho přítomnosti. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak obviněný spatřuje v tom, že souhrnný trest mu měl být podle jeho názoru ukládán i ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 5 T 186/2006, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2007, a kterým byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. I ve vztahu k tomu rozsudku shledává obviněný podmínky §35 odst. 2 tr. zák., když se trestného činu měl dopustit přede dnem 26. 4. 2007, a domáhá se zrušení i výroku o trestu z tohoto rozsudku. Obviněný proto navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a odvolacímu soudu přikázáno, aby věc znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že pro případ, že v trestním spise není založen výslovný souhlas obviněného s jednáním soudu dne 14. 2. 2008 v jeho nepřítomnosti, je jeho námitka důvodná. V opačném případě je výhrada obviněného neopodstatněná a důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. by nebyl naplněn. K námitkám obviněného ohledně důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak státní zástupce uvedl, že jeho tvrzení v dovolání je sice pravdivé pokud jde o odsouzení také rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 5 T 186/2006, za trestnou činnost spáchanou ve dnech 27. 1. a 8. 2. 2006, nicméně jeho námitce nelze přisvědčit. Státní zástupce poukázal na to, že před spácháním trestné činnosti z rozsudku sp. zn. 5 T 83/2007, byl v jiné trestní věci obviněného vyhlášen odsuzující rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 5 T 54/2006, jehož vyhlášením došlo k přerušení vztahu souhrnnosti mezi trestnými činy spáchanými ve dnech 27. 1. a 8. 2. 2006 a ve dnech 23. a 24. 11. 2006, jež jsou popsány ve věci, v níž je podáno toto dovolání. Za předpokladu správnosti tvrzení obviněného, ve vztahu ke konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, státní zástupce navrhl, aby byla rozhodnutí soudů obou stupňů podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušena, a soudu I. stupně bylo přikázáno věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Protože námitky obviněného uvedené v dovolání odpovídají uplatněným důvodům dovolání a jsou tak způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu, Nejvyšší soud se jimi zabýval, ale shledal je zjevně neopodstatněnými. K námitkám ohledně konání hlavního líčení dne 12. 2. 2008 v nepřítomnosti obviněného, v čemž spatřuje existenci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., Nejvyšší soud z trestního spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. 5 T 83/2007 zjistil, že hlavní líčení konané dne 14. 1. 2008 konané na žádost obviněného v jeho nepřítomnosti, bylo odročeno za účelem výslechů dalších svědků na den 14. 2. 2008. K tomuto odročenému hlavnímu líčení již byl obviněný řádně předvolán zásilkou, kterou převzal dne 18. 1. 2008. Dne 23. 1. 2008 ale bylo předsedkyni senátu doručeno podání obviněného ze dne 20. 1. 2008, ve kterém jí výslovně sděluje, že nechce být přítomen u hlavního líčení dne 14. 2. 2008, a žádá, aby byla včas zrušena jeho eskorta (č. l. 189 tr. spisu). U tohoto hlavního líčení za přítomnosti obhájce obviněného Mgr. P. V. bylo pak uvedené podání obviněného přečteno, a poté bylo vyhlášeno usnesení, že hlavní líčení bude konáno v nepřítomnosti obviněného. Nejvyšší soud tak zjistil, že tvrzení obviněného ohledně důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. se nezakládá na pravdě, tento důvod dovolání proto není ve věci dán, a soud I. stupně postupoval v souladu s ustanovením §202 odst. 5 tr. ř., podle kterého se ustanovení věty první odst. 4 neužije, pokud obviněný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak obviněný spatřuje v tom, že mu soud I. stupně v rozsudku ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 T 83/2007, neuložil souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. i ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 5 T 186/2006, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2007. I ve vztahu k tomuto odsouzení totiž obviněný shledává splnění podmínek §35 odst. 2 tr. zák., když se trestných činů (ve věci 5 T 83/2007) měl dopustit přede dnem 26. 4. 2007. Nejvyšší soud si k objasnění skutečností namítaných obviněným opatřil trestní spisy Okresního soudu Přerov sp. zn. 5 T 54/2006 a 5 T 186/2006. Z jejich obsahu zjistil, že obě tyto trestní věci se týkají stejné trestné činnosti obviněného R. R., ohledně které byla podána obžaloba u Okresního soudu v Přerově dne 30. 3. 2006, a věc byla u soudu původně vedena pod sp. zn. 5 T 54/2006. Soud I. stupně pak vyhlásil dne 31. 8. 2006 (č. l. 263 tr. sp.) ještě pod sp. zn. 5 T 54/2006, první odsuzující rozsudek, který byl ale k odvolání obviněného v celé odsuzující části zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 6. 11. 2006, sp. zn. 55 To 530/2006 (č. l. 300 tr. sp.). Po zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně, aby v rozsahu zrušení znovu rozhodl, vydal tento soud usnesení ze dne 4. 12. 2006, sp. zn. 5 T 54/2006 (č. l. 322 tr. sp.), kterým věc R. R. podle §23 odst. 1 tr. ř. vyloučil z věci sp. zn. 5 T 54/2006, do nové věci sp. zn. 5 T 186/2006. Toto usnesení o vyloučení věci bylo obviněnému doručeno dne 28. 12. 2006. Až v této nové (vyloučené) věci byl pak soudem I. stupně vyhlášen odsuzující rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 5 T 186/2006 (č. l. 370 tr. sp.), který byl ale již druhým vyhlášeným rozsudkem týkajícím se stejné trestné činnosti obviněného, a který nabyl právní moci dne 2. 10. 2007, kdy bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. 55 To 359/2007 (č. l. 403 tr. sp.), podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného jako nedůvodné. Je tedy sice skutečností jak namítá obviněný, že se nyní souzené trestné činnosti dopustil před vyhlášením rozsudku sp. zn. 5 T 186/2006, ze dne 26. 4. 2007. Tento rozsudek ale byl již druhým rozsudkem v dané věci (původně 5 T 54/2006, následně 5 T 186/2006), když první rozsudek sp. zn. 5 T 54/2006, byl vyhlášen již 31. 8. 2006. Obviněný se přitom trestné činnosti, za kterou byl odsouzen ve věci nyní projednávané v řízení o dovolání, dopustil v období měsíce listopadu 2006, tj. až po vyhlášení prvního odsuzujícího rozsudku ve věci namítané v dovolání, t. j. po dni 31. 8. 2006. Tato skutečnost vylučuje existenci vztahu souhrnnosti k namítanému rozsudku sp. zn. 5 T 186/2006, protože s ohledem na předchozí rozsudek sp. zn. 5 T 54/2006, který byl jako první vyhlášen již dne 31. 8. 2006, již nejde o souběh trestných činů ale o recidivu. Není přitom podstatné, že první odsuzující rozsudek v jiné věci byl zrušen. Podstatné je, že poté byl ohledně dané trestné činnosti vyhlášen opět odsuzující rozsudek, a tento nabyl právní moci. Je tedy zřejmé, že také námitky obviněného ohledně důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou zjevně neopodstatněné, a ani tento důvod dovolání není ve věci dán. Na základě uvedených důvodů bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. května 2009 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/26/2009
Spisová značka:7 Tdo 1642/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1642.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08