ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.718.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 718/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. července 2009 o dovolání obviněného V. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 9 To 309/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 99/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. K. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 52 T 99/2007, uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 15 T 162/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému JUDr. T. K. škodu ve výši 1.000.000,- Kč a poškozenému J. M. škodu ve výši 17.000,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený J. M. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 9 To 309/2008, podle §256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání namítl, že trestný čin nespáchal, že u něj nebyl prokázán podvodný úmysl a dále, že mezi ním a poškozenou JUDr. A. Š. byla uzavřena smlouva o půjčce, v níž nebyla dohodnuta doba splatnosti půjčky, a proto považuje výpověď poškozené za účelovou a lživou. Zpočátku nebyly žádné problémy s placením. Pokud jde o poškozeného JUDr. T. K. namítl, že poškozený měl sám zájem investovat peníze za účelem zisku, a z tohoto důvodu na něm půjčku nevylákal. Obviněný dodal, že důkazy provedené před soudem nebyly správně hodnoceny, poškozená JUDr. A. Š. vypovídala nepravdivě a odvolací soud důkazům v jeho prospěch nepřikládal žádnou váhu.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 9 To 309/2008, zrušil i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 52 T 99/2007, přičemž nenavrhl další postup dovolacího soudu.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že obviněný uplatnil pouze skutkové námitky, které nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a proto dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, aby rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pro případ odlišného stanoviska dovolacího soudu souhlasila podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř., aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky jej svým zaměřením a obsahem nenaplnily. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti nim, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Obviněný v rámci dovolání uplatnil pouze skutkové námitky, které směřují proti způsobu hodnocení provedených důkazů a proti rozsahu dokazování. Obviněný se tím však domáhá, aby byly odlišným způsobem hodnoceny provedené důkazy a v návaznosti na to i jinak posouzeny skutky, jimiž byl uznán vinným. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Protože uplatněné námitky obviněného V. K. nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. července 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek