ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.862.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 862/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 5. srpna 2009 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. B. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. 5 To 35/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 T 6/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. B. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 32 T 6/2008, uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., ve znění účinném od 1. 1. 2002, a za tento trestný čin byl odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozenému M. H. částku 570.000 Kč. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. 5 To 35/2009, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl odvolání obviněného J. B., které podal proti rozsudku soudu prvního stupně, jako odvolání podané osobou, která se odvolání výslovně vzdala.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Dovolání odůvodnil tím, že po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně a po poučení o opravných prostředcích se vyjádřil tak, že podává odvolání proti rozsudku a že se vzdává stížnosti proti usnesení o propuštění z vazby. Později se dozvěděl od svého obhájce, že soud pojal jeho vyjádření tak, že se vzdal práva podat odvolání, a to i za osoby blízké, a že věc je již pravomocně skončena. Obviněný popřel, že se vzdal odvolání, a proto podal proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 32 T 6/2008, odvolání, které však Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. 5 To 35/2009, zamítl jako odvolání podané osobou, která se odvolání výslovně vzdala. Obviněný proto napadl dovoláním výrok o zamítnutí jeho odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. v celém rozsahu.
Obviněný J. B. navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu dovolání podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě (správně má být: Vrchního soudu v Olomouci) ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. 5 To 35/2009, a podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na citované usnesení obsahově navazující. Dále učinil návrh, aby poté Nejvyšší soud podle §265e (správně podle §265l) odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby se závazným právním názorem věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněný současně učinil podnět, aby předseda senátu Krajského soudu v Ostravě podle §265h odst. 3 tr. ř. navrhl Nejvyššímu soudu odložení výkonu trestu odnětí svobody, který měl obviněný podle výzvy Krajského soudu v Ostravě nastoupit dne 19. 6. 2009.
Nejvyšší státní zástupkyně uvedla v písemném vyjádření k dovolání obviněného, že s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo proti obviněnému vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Obviněný však netvrdil existenci žádného důvodu nepřípustnosti trestního stíhání podle §11 odst. 1 tr. ř., resp. §11a tr. ř., které by mohly založit zvolený důvod dovolání, když taková skutečnost objektivně ani nenastala. K naplnění uplatněného dovolacího důvodu proto zjevně nedošlo. V úvahu by přicházel důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě, avšak obviněný neopřel své dovolání o tento dovolací důvod. Nejvyšší státní zástupkyně současně konstatovala, že ani při správném uvedení dovolacího důvodu by nebylo možno dovolání přisvědčit. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě vedeného pod sp. zn. 32 T 6/2008 totiž vyplývá, že po vyhlášení odsuzujícího rozsudku a poučení o opravných prostředcích obviněný prohlásil, že se vzdává práva podat odvolání, a to i za osoby oprávněné. Tato skutečnost je zřejmá ze zvukového záznamu pořízeného v průběhu hlavního líčení, protokolu o hlavním líčení, ze sdělení intervenujícího státního zástupce a v podstatě i ze sdělení a následných úkonů tehdejšího obhájce obviněného Mgr. M. S. Současně nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby dovolací soud neakceptoval návrh předsedy senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 3 tr. ř., pokud byl vůbec učiněn, na odložení výkonu napadeného rozhodnutí.
V závěru vyjádření nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Souhlasila přitom s tím, aby Nejvyšší soud České republiky rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. a udělila souhlas podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. k tomu, aby bylo v neveřejném zasedání rozhodnuto i v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Tento důvod dovolání lze uplatnit tehdy, jestliže ve věci existoval některý z obligatorních důvodů nepřípustnosti trestního stíhání uvedených v §11 odst. 1 tr. ř., pro který nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, musí být zastaveno. Vymezení dovolacího důvodu je obligatorní obsahovou náležitostí podaného dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., protože limituje obsah a rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu. Nejvyšší soud zjistil, že obsah konkrétně uplatněných námitek neodpovídá důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Obviněný se těmito námitkami domáhá toho, aby trestní stíhání pokračovalo na základě jeho odvolání.
Pokud jde o tvrzení obviněného, že se nevzdal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, odkazuje Nejvyšší soud pro stručnost na podrobné a správné odůvodnění napadeného usnesení na str. 3, k němuž nelze nic dodat.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř. Rozhodl tak proto, že námitky obviněného neodpovídají žádnému z taxativně stanovených důvodů dovolání a tvrzení v nich obsažená neodpovídají skutečnosti. Nejedná se proto o případ, kdy by se dovolání opíralo o správný dovolací důvod, avšak dovolací soud by je shledal zjevně neopodstatněným.
O odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř. rozhoduje Nejvyšší soud jen k návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně. Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě se neztotožnil s podnětem obviněného J. B. na odložení výkonu rozhodnutí a nepodal návrh na odložení výkonu rozhodnutí. Proto Nejvyšší soud neměl o čem rozhodovat podle §265h odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud neshledal důvod, pro který by sám učinil rozhodnutí podle §265o odst. 1 tr. ř. o odložení výkonu rozhodnutí u obviněného J. B.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. srpna 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek