ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.926.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 926/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. srpna 2009 o dovolání obviněné P. K. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 9. 2008, sp. zn. 6 To 466/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 6 T 25/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné P. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná P. K. byla rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 6 T 25/2006, uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle §223 tr. zák., který spáchala tím, že dne 10. 7. 2005 v 16.50 hodin na silnici v km 39,145 na křižovatce se silnicí při jízdě s vozidlem BMW 320, nedodržela bezpečnou vzdálenost za vozidlem Peugeot 206, řízeným I. K., která stála v křižovatce a hodlala odbočit vlevo, do které zezadu narazila, a spolujezdkyně ve vozidle Peugeot 206 K. V. způsobila zranění C páteře s dobou léčení od 10. 7. 2007 do 22. 8. 2005, které bylo kvalifikované jako lehké. Za tento trestný čin byla odsouzena podle §223 tr. zák. za použití §53 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 10.000 Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák., byl obviněné pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody ve výměře jednoho měsíce. Odvolání obviněné proti tomu rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 9. 2008, sp. zn. 6 To 466/2006, podle §256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu obviněná podala prostřednictvím obhájce dovolání, které opřela o důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) a g) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. odůvodnila tím, že došlo k procesní vadě tím, že orgány činné v trestním řízení postupovaly v rozporu s §166 odst. 1 tr. ř., neboť k prostudování spisu byla pozvána telefonicky na neděli v 19.00 hod. Po výslechu jí byl dán spis k prostudování, aniž by byla upozorněna na to, že má právo minimálně na třídenní lhůtu pro poradu s obhájcem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněná odůvodnila tím, že odvolací soud použil, resp. si „nedobře“ vyložil ustanovení §223 tr. zák. Rozhodnutí odvolacího soudu proto spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, protože i když vytkl soudu prvního stupně nedůslednost ve výkladu důležitých zákonných povinností, přiklonil se k jeho právní kvalifikaci skutku a nevzal v úvahu námitku dovolatelky, že bezpečná vzdálenost od vozidla jedoucího před ní by byla zachována, pokud by vozovka byla suchá. Podle obviněné by brzdná dráha stačila na to, aby vozidlo jedoucí vpředu mohlo bezpečně odbočit. Námitku opřela o rozhodnutí č. 31/1966 a č. 41/1989 Sb. rozh. tr.
Obviněná z těchto důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek (správně má být „usnesení“) Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 9. 2008, č. j. 6 To 466/2008-102, ve výroku o vině i trestu v plném rozsahu.
Nejvyšší státní zástupkyně uvedla v písemném vyjádření k dovolání obviněné, že dovolání považuje za zjevně neopodstatněné. Námitka obviněné, že ve věci, v níž nejde o případ nutné obhajoby, jí bylo znemožněno poradit se s obhájcem, když navíc souhlasila se zkrácením lhůty k prostudování spisu podle §166 odst. 1 tr. ř., nebyl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. a tato námitka svým obsahem neodpovídá žádnému dovolacímu důvodu. Neobstojí ani námitka nesprávného právního posouzení skutku podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně poukázala na to, že obdobnou námitku obviněná uplatňovala i v předcházejícím řízení a Krajský soud v Ústí nad Labem, se s ní ve svém rozhodnutí v souladu se zákonem nevypořádal.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněné a aby o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., přičemž souhlasila s tím, aby dovolací soud rozhodl v neveřejném zasedání i v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné je zjevně neopodstatněné.
Zcela mimo zákonné vymezení důvodu dovolání stojí námitka obviněné podřazená pod důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Tento dovolací důvod spočívá v tom, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona měl mít. Lze jej uplatnit v případě porušení ustanovení trestního řádu o nutné obhajobě, a nikoliv namítat údajné porušení ustanovení §166 odst. 1 tr. ř., k němuž ostatně ani nedošlo, jak je zřejmé z odůvodnění napadeného usnesení odvolacího soudu.
Nejvyšší soud nepřisvědčil ani další námitce opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná svou námitkou vyslovila hypotézu, že by byla zachována bezpečná vzdálenost od vozidla jedoucího před ní, pokud by byla vozovka suchá, což by ovlivnilo i délku brzdné dráhy. Ze spisu plyne, že vozovka byla v době dopravní nehody mokrá a začínalo pršet, což potvrdila svědkyně I. K. Obviněná proto opírá uplatněný dovolací důvod o jiné skutečnosti, než byly soudem zjištěny. Nejvyšší soud zjistil, že obdobnou námitku obviněná uplatnila již v odvolání a Krajský soud v Ústí nad Labem se s ní řádně vypořádal stejně jako s otázkou právní kvalifikace skutku v odůvodnění napadeného usnesení, na něž pro stručnost Nejvyšší soud pro jeho správnost odkazuje.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání jako zjevně neopodstatněné. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek