ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.963.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 963/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. září 2009 o dovolání obviněné I. N. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 8 To 129/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 17 T 168/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné I. N. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 15. 12. 2008, sp. zn. 17 T 168/2008, byla obviněná I. N. uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a za tento trestný čin byla odsouzena podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit poškozené A. L. škodu 144.600,- Kč společně s úroky z prodlení z částky 144.600,- Kč ve výši 10,75 % ročně za období od 16. 9. 2008 do zaplacení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a repo sazby vyhlášené ve Věstníku České národní banky ve výši platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená A. L. odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání proti výroku o vině a státní zástupce podal odvolání v neprospěch obviněné proti výroku o trestu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 8 To 129/2009, podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněné i státního zástupce.
Proti tomuto usnesení podala obviněná I. N. prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání namítla, že nebyla naplněna subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. s odůvodněním, že se nedopustila trestného činnosti. Pochybení soudů obou stupňů spatřuje v tom, že jednání uvedené v obžalobě posoudil jako trestný čin. Namítla také, že nemůže obstát výrok o náhradě škody, neboť poškozené škoda ještě nevznikla, když poškozená sama ještě nezaplatila částky, které si vypůjčila od peněžních ústavů. Obviněná dále provedla rekapitulaci výpovědí poškozené A. L. a svědků M. W. , R. H. , A. N. , J. N. , L. K. a M. R. Dále uplatnila řadu námitek, které se týkaly soužití poškozené A. L. s A. N. ve společné domácnosti s ní, a namítla, že poškozená A. L. jednala ve snaze ublížit jí i jejímu synovi A. N. , neboť mezi A. N. a poškozenou došlo k vážným neshodám ohledně styku A. N. s nezletilým synem, jehož matkou je A. L. S poukazem na tyto skutečnosti obviněná dovodila, že soudy obou stupňů vybočily z rámce zákonem přípustného hodnocení důkazů a že závěr o vině obviněné dovodily v rozporu s provedenými důkazy.
Obviněná z těchto důvodů navrhla, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 8 To 129/2009, a aby poté věc přikázal Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí. Obviněná souhlasila s tím, aby Nejvyšší soud České republiky o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněné uvedla, že obviněná uplatnila pouze skutkové námitky, které nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a proto dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Dodala, že hmotně právní povahu nemá ani námitka obviněné směřující proti výroku o náhradě škody podle §228 odst. 1 tr. ř., která je založena na tvrzení o předčasnosti výroku o náhradě škody.
Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, aby rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pro případ odlišného stanoviska dovolacího soudu souhlasila podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatelka. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatelka nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Obviněná formálně deklarovala dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky jej svým zaměřením a obsahem nenaplnily. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti nim, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Obviněná v rámci dovolání uplatnila pouze skutkové námitky, které směřují proti způsobu hodnocení provedených důkazů a proti rozsahu dokazování. Obviněná se tím však domáhá, aby byly odlišným způsobem hodnoceny provedené důkazy a v návaznosti na to i jinak posouzen skutek, jímž byla uznána vinnou. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Protože námitky obviněné I. N. nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. září 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek