ECLI:CZ:NS:2009:8.TD.37.2009.1
sp. zn. 8 Td 37/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. června 2009 v trestní věci obviněného mladistvého Z. P., vedené u Okresního soudu v Kroměříži, soudu pro mládež, pod sp. zn. 3 Tm 32/2009, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého Z. P. příslušný Okresní soud v Kroměříži.
Odůvodnění:
Náměstkyně okresního státního zástupce v Kroměříži podala dne 4. 6. 2009 k Okresnímu soudu v Kroměříži, soudu pro mládež, obžalobu na obviněného mladistvého Z. P. (dále převážně jen „mladistvý“) pro provinění výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák., kterých se měl dopustit způsobem v obžalobě blíže popsaným.
Okresní soud v Kroměříži, soud pro mládež, usnesením ze dne 8. 6. 2009, sp. zn. 3 Tm 32/2009, předložil tuto trestní věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyššímu soudu jako soudu pro mládež k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Své rozhodnutí odůvodnil poukazem na to, že mladistvý sice byl v době spáchání skutku a přípravného řízení umístěn v D. d. v B., okres K., avšak v srpnu 2008 byl přemístěn do V. ú. V. u Z. Ani tam se ovšem v době podání obžaloby nenacházel, neboť dne 25. 5. 2009 byl přemístěn do V. ú. N. D. na okrese T. Dospěl proto k závěru, že k projednání věci není příslušný, neboť bydlištěm mladistvého je ve smyslu ustanovení §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 218/2003 Sb.“), adresa V. ú. N. D. v obvodu Okresního soudu v Tachově.
V posuzovaném případě jde o řízení v trestních věcech mladistvých a s ohledem na ustanovení §291 tr. ř. řízení v takových věcech upravuje zvláštní zákon. Pokud tento zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle trestního řádu. Zvláštním zákonem upravujícím řízení v trestních věcech mladistvých je zák. č. 218/2003 Sb., jenž však ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu neobsahuje. Z uvedeného proto vyplývá, že je třeba postupovat podle §24 odst. 1 tr. ř.
Podle tohoto ustanovení platí, že vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti. Zákonnými hledisky jsou v tomto případě hlediska zakotvená v §37 zák. č. 218/2003 Sb., který upravuje místní příslušnost soudu pro mládež.
Nejvyšší soud, soud pro mládež, jako soud Okresnímu soudu v Kroměříži, soudu pro mládež, a Okresnímu soudu v Tachově, soudu pro mládež, nejblíže společně nadřízený, opíraje se o zásady vyjádřené v ustanovení §24 odst. 1 tr. ř., dospěl při posuzování otázky příslušnosti soudu k těmto závěrům:
Podle §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 2 tohoto zákona nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Místní příslušnost (soudů pro mládež věcně příslušných krajských a okresních soudů) je tedy určována uvedenými třemi skupinami hledisek. Příslušnost určená podle prvního hlediska má tu výhodu, že soud může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější. Předpokládá to ovšem spolehlivé zjištění, že takto označené místo je fakticky místem, kde má mladistvý stálé bydliště, zdržuje se nebo zde pracuje, anebo má alespoň vytvořeny reálné podmínky pro to, aby zde stále bydlel, zdržoval se nebo pracoval.
Z obsahu spisu v posuzované věci je zřejmé, že mladistvý je trvale hlášen na adrese B., K. Tam se však dlouhodobě nezdržuje, a proto toto místo nelze považovat za jeho stálé bydliště ve smyslu §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. Za takové bydliště však nelze považovat ani V. ú. N. D. na okrese T., v němž se mladistvý nachází od 25. května 2009. Z předchozího textu je totiž zřejmé, že mladistvý v uplynulých měsících vystřídal hned několik výchovných ústavů a v posledním z nich se nachází jen několik málo týdnů (ke dni rozhodování Nejvyššího soudu, soudu pro mládež, přesně jeden měsíc). I když je podle informace opatřené telefonicky samosoudkyní Okresního soudu v Kroměříži, soudu pro mládež, předpoklad, že umístění mladistvého ve V. ú. N. D. nebude jen přechodného charakteru, nelze mít za to, že jeho současné bydliště shora uvedeným zákonným požadavkům bezezbytku vyhovuje.
Byla-li shora zmínka o výhodách, které přináší místní příslušnost určená podle prvního ze tří v úvahu přicházejících hledisek, pak v daném případě takové potenciální výhody zcela ztrácejí smysl. Okresní soud v Tachově, soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý fakticky bydlí po dobu pouhého jednoho měsíce, by zajisté nemohl (ze soudů pro mládež, které z hlediska místní příslušnosti reálně přicházejí v úvahu) nejlépe a nejsnáze zjistit okolnosti charakterizující osobu mladistvého a současně dosáhnout požadovaného výchovného účinku. Protože ten bývá nejpůsobivější právě u toho soudu, v jehož obvodu bylo provinění spácháno, je zapotřebí za stávající situace upřednostnit druhé z výše uvedených zákonných hledisek. Přitom se jeví potřebné vzít zřetel i na požadavek rychlosti a účelnosti řízení a jemu korespondující zásadu procesní ekonomie, neboť není žádoucí, aby hned několik svědků, které bude zřejmě třeba vyslechnout v hlavním líčení a kteří mají bydliště převážně v obvodu Okresního soudu v Kroměříži, cestovali k Okresnímu soudu v Tachově, když bude postačovat, aby mladistvý (samozřejmě s doprovodem) cestoval opačným směrem.
Jestliže Nejvyšší soud jako soud pro mládež uvážil všechny uvedené skutečnosti, shledal, že Okresní soud v Kroměříži, soud pro mládež, je za daných okolností soudem, u něhož je konání trestního řízení ve věci mladistvého se zřetelem na jeho zájmy nejúčelnější. Mladistvého k ústavu, kde momentálně a zatím jen krátkodobě přebývá, nic neváže, nemá zde zázemí ani rodinu, nebyl zde spáchán skutek, pro nějž je stíhán, a v neposlední řadě zde nejsou ani orgány, s nimiž by Okresní soud v Tachově, soud pro mládež, ve vztahu k mladistvému již dříve spolupracoval.
Nejvyšší soud jako soud pro mládež proto podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že příslušným k projednání trestní věci obviněného mladistvého (nikoliv „P.“, jak je v předkládaném usnesení příjmení mladistvého opakovaně chybně skloňováno) je Okresní soud v Kroměříži, soud pro mládež.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a