ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.1590.2008.2
sp. zn. 8 Tdo 1590/2008-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2009 v řízení o dovolání obviněného S. N., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2008, sp. zn. 3 To 416/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 17 T 91/2008, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný S. N. z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř. b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Obviněný S. N. vykonává ve věznici s ostrahou trest odnětí svobody ve výměře čtyř let a šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. 6. 2008, sp. zn. 17 T 91/2008, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2008, sp. zn. 3 To 416/2008.
V řízení o dovolání obviněného Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání usnesením ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 8 Tdo 1590/2008, tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2008, sp. zn. 3 To 416/2008, stejně jako rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. 6. 2008, sp. zn. 17 T 91/2008. Současně podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Znojmě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Ve svých důsledcích to znamená, že výrok o trestu, který byl uložen původním rozsudkem a který obviněný v současné době vykonává, není pravomocný.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Na Nejvyšším soudu proto bylo, aby v návaznosti na své předchozí usnesení o vazbě obviněného rozhodl.
Podle §67 tr. ř. platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
V přípravném řízení byl obviněný vzat do vazby usnesením soudce Okresního soudu ve Znojmě ze dne 1. 4. 2008, sp. zn. Nt 5/2008, z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř. se započtením vazby od 1. 4. 2008 14:15 hod. Naposledy bylo o jeho vazbě rozhodnuto usnesením Okresního soud ve Znojmě ze dne 20. 6. 2008, sp. zn. 17 T 91/2008, jímž byl podle §71 odst. 5 tr. ř. ponechán ve vazbě z obou shora uvedených důvodů. Po právní moci odsuzujícího rozsudku dne 10. 9. 2008 byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody.
V přípravném řízení a v řízení před soudem soudce odůvodnil vzetí a ponechání obviněného ve vazbě tím, že pokud by byl ponechán na svobodě, mohl by uprchnout nebo se ukrývat, aby se trestnímu stíhání vyhnul, a také tím, že by svoji trestnou činnost opakoval.
V tomto stadiu řízení lze konstatovat, že vazební podmínky se částečně změnily. Nejvyšší soud na základě dovolání obviněného dospěl k závěru, že jeho trestná činnost byla nesprávně právně kvalifikována jako pokus trestného činu znásilnění podle §8 odst. 1 k §241 odst. 1 tr. zák., a proto zrušil obě rozhodnutí soudů nižších stupňů. Jednání obviněného zjištěné nalézacím soudem a popsané ve výroku odsuzujícího rozsudku by v budoucnu mohlo být reálně kvalifikováno jen jako trestný čin vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. (se sazbou trestu odnětí svobody až na tři léta). V důsledku toho v současné době vazební důvod podle §67 písm. a) tr. ř. již nepřichází v úvahu.
Nejvyšší soud při posuzování důvodů vazby dále vycházel ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a sexuologie, vypracovaného MUDr. P. S., která vzhledem k delikventní minulosti obviněného a jeho pracovní adaptaci s dobrým hodnocením považovala za dostačující uložení ochranného léčení ambulantní formou; na druhou stranu však uvedla, že ze sexuologického hlediska je pobyt obviněného na svobodě nebezpečný, a to zejména z toho důvodu, že volní kontrola nutkání ke spáchání sexuálně motivovaných deliktů je u něho oslabena nastupujícím organickým procesem v důsledku škodlivého požívání alkoholu.
Vzhledem k těmto skutečnostem je třeba i v současném stadiu řízení učinit závěr, že reálně hrozí obava, že v případě propuštění obviněného na svobodu bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán. U obviněného S. N. je tak dán důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř. Z těchto důvodů Nejvyšší soud §265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o jeho vzetí do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 28. ledna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a