ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.672.2009.1
sp. zn. 8 Tdo 672/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. června 2009 o dovolání obviněného J. Ch., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 14 To 247/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 6/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. Ch. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. 1 T 6/2008, byl obviněný J.Ch. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným, že:
„dne 23. 9. 2007 kolem 17:05 hod. v katastru obce M., okres T., poté, co požil přesně nezjištěné množství alkoholických nápojů a kdy koncentrace alkoholu v jeho krvi činila nejméně 1,17 g/kg, řídil po silnici III. tř. směrem od D. na Č. motocykl tov. zn. Honda, ačkoliv nebyl schopen řízení ovládat zcela bezpečně a s motocyklem při projíždění pravotočivé zatáčky vyjel vlevo mimo vozovku, kde havaroval“.
Takto popsané jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a uložil mu podle §201 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců a dále mu podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu třicet šest měsíců.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, rozhodl usnesením ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 14 To 247/2008, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Obviněný poté, co mu bylo v opise doručeno usnesení odvolacího soudu, učinil v zákonné dvouměsíční lhůtě prostřednictvím obhájce Mgr. J. P. podání, které označil jako „dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Táboře sp. zn. 1 T 6/2008“ a adresoval je k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. V něm po úvodní popisné části zopakoval, že „proti tomuto rozsudku“ podává dovolání v souladu s §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., přičemž „rozhodnutí napadá co do výroku o vině“. Na dalších dvou stranách textu pak uvedl okolnosti, pro které považuje uvedené rozhodnutí za nesprávné, a v samém závěru navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s §265k tr. ř. „zrušil rozsudek Okresního soudu v Táboře sp. zn. 1 T 6/2008“ a v souladu s §265m odst. 1 tr. ř. za pomoci §226 písm. a) tr. ř. jej zprostil obžaloby.
K podanému dovolání se ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) a uvedl, že dovolání obviněného bylo podáno s odkazem na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a směřuje proti výroku o vině rozsudku nalézacího soudu. Dovolatel v něm namítá výlučně vady procesního charakteru, které v souladu s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejsou. Dovolání považoval za nepřípustné, neboť směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, což odporuje ustanovení §265a odst. 1 tr. ř.
V závěru svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a takové rozhodnutí učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud hodlal učinit rozhodnutí jiné, vyjádřil souhlas podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Co se rozumí rozhodnutím ve věci samé zákonodárce taxativně vymezil v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání.
Z uvedeného zákonného vymezení je tak zřejmé, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí a z jakýchkoliv důvodů, neboť není univerzálním prostředkem k nápravě všech vad a všech rozhodnutí. Rozhodnutí, které lze napadnout dovoláním, současně musí splňovat kumulativně stanovené podmínky – musí jít o rozhodnutí soudu, které je již pravomocné a stalo se tak konečným, závazným a řádnými opravnými prostředky nezměnitelným, přičemž právní moci musí nabýt rozhodnutí v celém obsahu v řízení před soudem druhého stupně, a současně zákon dovolání připouští.
Při posuzování přípustnosti dovolání v dané věci Nejvyšší soud musel konstatovat, že obviněný mohl podat dovolání podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. proti „rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g)“, jinými slovy proti shora citovanému usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 14 To 247/2008, který podle §256 tr. ř. zamítl jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. 1 T 6/2008. To však obviněný neučinil, citované usnesení soudu druhého stupně (které rovněž obsahovalo řádné poučení o možnosti podat proti němu dovolání, včetně nutných obsahových náležitostí) dovoláním nenapadl, a naopak je nesprávně směroval – to dokonce opakovaně, jak je zřejmé z předchozího textu – proti rozsudku soudu prvního stupně.
Zbývá proto uzavřít, že pokud obviněný podal dovolání výslovně pouze proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli trestní stíhání bylo pravomocně skončeno rozhodnutím soudu druhého stupně, pak podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému je zákon nepřipouští (srov. č. 25/2003 Sb. rozh. trest.).
Nejvyšší soud za tohoto stavu postupoval podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání obviněného jako nepřípustné odmítl, neboť napadá jiné rozhodnutí, než jaké je uvedeno v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř.
Takové rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a