ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.877.2009.1
sp. zn. 8 Tdo 877/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2009 o dovolání obviněného P. F., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 12 To 119/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 52/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. F. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. 12. 2008, sp. zn. 1 T 52/2007, byl obviněný P. F. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tak, že dne 3. 1. 2007 v ranních hodinách z rozestavěného rodinného domu v obci N., okres H., neprovedl smluvenou práci na rozvodu elektroinstalace a přes přijatou finanční zálohu ve výši 7.000,- Kč bez vědomí majitele odvezl svěřený elektroinstalační materiál, který předal dosud nezjištěným osobám jako zástavu za dluh a způsobil tak majiteli R. Č. škodu v celkové hodnotě 22.408,60 Kč.
Za tento trestný čin byl obviněný podle §248 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací z podnětu odvolání podaného obviněným proti uvedenému rozsudku zaměřeného do výroku o vině a trestu, rozhodl rozsudkem ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 12 To 119/2009, tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově obviněnému uložil podle §248 odst. 1 tr. zák. a §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. V ostatních částech ponechal rozsudek nezměněn.
Obviněný proti tomuto rozsudku soudu druhého stupně podal prostřednictvím obhájce JUDr. J. D. z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, které zaměřil proti použité právní kvalifikaci, s níž se neztotožnil, protože ji považoval za nesprávnou. Nezpochybnil to, že elektromateriál, který je předmětem posuzovaného skutku, náležel poškozenému R. Č., jež mu ho předal za účelem jeho použití při výkonu elektroinstalačních prací na stavbě jeho rodinného domu, tzn., že šlo o cizí věc, která mu byla odevzdána do faktické moci s tím, aby s ní požadovaným způsobem naložil. Obviněný nebrojil ani proti tomu, že tento elektromateriál předal jako zástavu na dluh, tedy že se svěřenou věcí naložil v rozporu s účelem, k němuž mu byla svěřena. Nesouhlasil však s tím, že by tuto dispozici zamýšlel trvale, jak předpokládá zákonný znak „přisvojení cizí věci“ ve smyslu §248 tr. zák. V této souvislosti soudům vytkl, že opomenuly brát do úvahy, že elektromateriál byl obviněným ještě téhož dne, kdy ho předal do zástavy, vyzvednut a před zahájením trestního stíhání a jeho výslechem vrácen poškozenému. Nedošlo tedy k trvalému, ale pouze k přechodnému a krátkodobému použití svěřené věci v rozporu s vůlí jejího vlastníka k jinému účelu. To podle dovolatele potvrzuje, že měl nejen záměr, ale i možnost získat zastavený elektromateriál ve velmi krátké době ze zástavy zpět a obnovit stav oprávněného nakládání s ním. Závěr krajského soudu, že jeho jednáním došlo ke zmaření účelu svěření, je chybný, stejně jako závěr, že si ze svěřeného materiálu obstaral trvalý prospěch. Vzhledem k tomu, že nedošlo k trvalému odnětí svěřené věci z dispozice jejího vlastníka, ale k velice krátkodobému užití svěřené věci způsobem odporujícím účelu svěření, které nemělo za následek spotřebování věci nebo její podstatné opotřebení, chybí znak „přisvojení“. Vzhledem k tomu, že hodnota materiálu nedosahuje nikoli malé hodnoty, tj. 25.000,- Kč, stejně jako absentuje způsobení jakékoli škody na cizím majetku, není na místě uvažovat o posouzení skutku jako trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák.
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 12 To 119/2009, i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. 12. 2008, sp. zn. 1 T 52/2007, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Ke dni konání neveřejného zasedání nebylo Nejvyššímu soudu doručeno vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství podle §265h odst. 2 tr. ř., které opis dovolání obviněného včas obdrželo.
Nejvyšší soud jako soud dovolací §265c tr. ř. zjistil, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
Dále se zabýval otázkou, zda podané dovolání je uplatněné v souladu s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle něhož se dovolání podává, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Vzhledem k tomu, že obviněným uvedené námitky se dotýkají správnosti použité právní kvalifikace, bylo dovolání uplatněno v souladu s označeným dovolacím důvodem.
Jak se podává i v dovolání, obviněný nezpochybňuje, že mu elektromateriál byl svěřen ani to, že jej krátkodobě odevzdal v rozporu s tímto svěřením jiné osobě. Těžištěm dovolání je výhrada, že toto odejmutí svěřené věci majiteli a užití jiným způsobem, než bylo dojednáno, trvalo jen nedlouhou dobu a nešlo o trvalou dispozici se svěřenou věcí.
Nejvyšší soud z podnětu takto uvedené námitky dále zkoumal, zda je naznačeným způsobem vymezené dovolání opodstatněné.
Trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
Přisvojením věci se rozumí získání možnosti trvalé dispozice s věcí, která byla pachateli svěřena tzn., že si pachatel osobuje k ní a nad ní vykonávat práva quasi-vlastnická. Výkonem takovéto dispozice po vlastnickém způsobu je zejména i zastavení věci, třeba jen na krátký čas (viz rozhodnutí č. 3391/1929 Sb. rozh. tr.). Podstatou znaku „přisvojení si cizí věci“ je skutečnost, že pachatel vyloučí z dispozice s ní oprávněnou osobu. O přisvojení věci tedy může jít i v případě, kdy s přisvojenou cizí věcí nijak dále nedisponuje, ale odmítá ji vydat oprávněné osobě. Není tedy rozhodné, jak poté, co si věc přisvojil, s ní skutečně nakládá a zda s ní vůbec nějak nakládá (srov. k tomu přiměřeně rozhodnutí č. 14/2006-II. Sb. rozh. tr.).
Vzhledem k tomu, že platí, že každá dispozice se svěřenou věcí proti příkazu osoby, která věc svěřila, nelze považovat bez dalšího za neoprávněné přisvojení si této věci ve smyslu §248 tr. zák. (viz rozhodnutí č. 18/1957 Sb. rozh. tr.), bylo nutné i v projednávaném případě zkoumat okolnosti, za nichž obviněný předmětné věci předal jiné osobě bez vědomí jejich majitele a v rozporu s účelem, k jakému byly svěřeny, a posuzovat, zda šlo o úmyslné jednání, jež vedlo ke zmaření účelu svěření.
Z obsahu projednávané věci se podává, že poškozený R. Č. zjistil, že se mu ze stavby rozestavěného domu, kde měl elektromateriál uložený a kde s ním měl obviněný pracovat v rámci sjednané zakázky na této novostavbě, tento materiál ztratil dne 3. 1. 2007 v ranních hodinách. Když poškozený tuto ztrátu zjistil, obviněný mu řekl, že mu byl odcizen neznámými lidmi. Toto tvrzení obviněného začal poškozený sám ověřovat a zjistil, že nikdo jiný než obviněný u novostavby nebyl (výpověď poškozeného č. l. 67). Tyto okolnosti potvrdil i svědek Z. H. (č. l. 82), který předmětného dne po ztraceném elektromateriálu s poškozeným R. Č. pátral, a uvedl, že když se poškozený obviněného ptal, kde se materiál nachází, tak se obviněný nejprve vymlouval, avšak poté se přiznal, že materiál odvezl na jinou stavbu. Společně tam ve večerních hodinách jeli a dozvěděli se, že obviněný má rozjednanou zakázku, na kterou chtěl materiál poškozeného R. Č. použít. Předmětný materiál, který obviněný již dobrovolně vydal, naložili a poškozený si jej odvezl.
Z obsahu spisu lze dovodit, že k tomuto převzetí elektromateriálu poškozeným došlo ještě v době, než byl obviněný dne 3. 1. 2007 po zahájení trestního stíhání v 19.12 hod. vyslechnut (viz protokol o výslechu obviněného č. l. 3).
Vhodné je též poznamenat, že obviněný okolnosti, za nichž došlo ke ztrátě elektromateriálu, popisoval v průběhu jejich objasňování odlišně, protože poškozenému nejprve uvedl, že mu byl neznámými lidmi odcizen, pak přiznal, že materiál dne 3. 1. 2007 v ranních hodinách z místa odvezl a použil ho jako zástavu na dluh. Tato skutečnost vyplývá z jeho výslechu konaného téhož dne, kde uvedl, že určitým osobám dlužil peníze, a materiál jim nabídl jako zástavu s tím, že peníze ještě téhož dne sežene. Tuto verzi při výslechu u hlavního líčení změnil a uvedl, že žádný materiál jako zástavu nenabízel (viz č. l. 65), ale že byl vydírán, byl zmaten a ani nevěděl, co se s ním a s materiálem, který měl naložený v autě, dělo.
Všechny takto zjištěné skutečnosti soudy správně vyhodnotily a došly k závěru, že je v uvedeném jednání obviněného nutné shledávat trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., protože byl naplněn znak přisvojení si věci svěřené.
Nejvyšší soud se s tímto závěrem ztotožnil, neboť z uvedených skutečností je zřejmé, že obviněný v ranních hodinách dne 3. 1. 2007 elektromateriál, který měl zabudovat do stavby R. Č., který mu jej k tomu účelu svěřil, v rozporu s tímto účelem svěření naložil a odvezl na jinou stavbu, do níž ho chtěl zapracovat.
Trvalost odnětí této věci z dispozice majitele R. Č. vyplývá zejména ze způsobu, jakým obviněný v daném případě postupoval. Je nutné zdůraznit, že obviněný svůj záměr převést tyto věci na stavbu jiné osoby, nesdělil, a to ani poté, co se poškozený obviněného na okolnosti zmizení věci vyptával. Obviněný nejprve předstíral, že byla věc odcizena, a teprve, když se tato skutečnost prokázala jako nepravdivá, sdělil skutečné místo, kde se materiál nachází. Významné je i to, že obviněný dobrovolně věci sám sice vydal, ale až poté, co na základě velmi intenzivní snahy poškozeného, který po uvedeném materiálu celý den 3. 1. 2007 pátral, věc nahlásil na policii a při součinnosti i dalších osob, např. svědka Z. H., obviněného přinutil k pravdivému doznání o tom, kde materiál složil.
Ze všech těchto skutečností je patrné, že obviněný předmětný materiál odvezl z místa, kde s ním měl pracovat, s trvalým záměrem poškozenému ho nevrátit a ponechat si ho k zapracování na stavbě jiné osoby, ve vztahu k níž měl závazky, které tím chtěl splnit. Patrné tak je, že skutečnost, že se materiál týž den vrátil zpět poškozenému, byla zásluhou zejména aktivního pátrání poškozeného a nikoliv toho, že by obviněný sám tyto věci vrátil dobrovolně zpět majiteli. Uvedené okolnosti proto nesvědčí jen o přechodné dispozici obviněného se svěřenou věcí proti účelu jejího svěření, ale o trvalém záměru si ji přivlastnit.
Na základě těchto skutečností a úvah Nejvyšší soud shledal, že soudy nepochybily, jestliže čin obviněného, jímž jej uznaly vinným, právně posoudily jako trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., protože obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu.
Ze všech důvodů, jak jsou výše rozvedeny, Nejvyšší soud neshledal námitky obviněného důvodnými, a protože soudy v potřebné míře se již se všemi výhradami obviněného dostatečně vypořádaly a podstatné okolnosti objasnily, bylo dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. srpna 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová