ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.1.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 1/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. ledna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky R. Ž. rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 16 Hv 24/08w-40.
Odůvodnění:
Dne 11. ledna 2010 pod sp. zn. 2295/2008-MOT-T/11 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání odsouzení občana České republiky R. Ž. rozsudkem Zemského soudu v Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 16 Hv 24/08w-40.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení českého státního občana R. Ž. rozsudkem Zemského soudu v Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 16 Hv 24/08w-40, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 9. dubna 2009, sp. zn. 11 Tcu 19/2009. Citovaným usnesením bylo návrhu zcela vyhověno, tj. bylo rozhodnuto, že se údaje o odsouzení R. Ž. výše uvedeným rozhodnutím Zemského soudu v Krems a. d. Donau, Rakouská republika, zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.
Nyní byl Nejvyššímu soudu předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle posledně citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace pak Nejvyšší soud musel konstatovat, že bylo-li o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadá v úvahu. Opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je za těchto okolností vyloučeno.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík v.r.