ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.100.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 100/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. listopadu 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. J. rozsudkem Zemského soudu pro věci trestní ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 2. července 2008, sp. zn. 33 Hv 75/08a, a to pro trestný čin krádeže podle §127, §128 odst. 1 věta 2, §129 věta 1 a 2, §130 prostřední věta, druhý případ, trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu pro věci trestní ve Vídni, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 28. ledna 2009, byl R. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. J. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
- v době od 18. května do 21. května 2007 v H., V., Rakouská republika, prorazil otvor do stavebního kontejneru společnosti V. B. G., a odcizil z něj nádobu s gulášem v blíže nestanovitelné hodnotě,
- v noci z 5. června na 6. června 2007 v A., I., Rakouská republika, prorazil dveře kiosku na minigolfu a následně z něj odcizil finanční hotovost ve výši 300,- EUR,
- v noci z 24. února na 25. února 2008 v S., L., Rakouská republika, v kostele farního úřadu vylomil kovovou pokladnici na svícnovém stojanu a odcizil z ní finanční hotovost ve výši 150,- EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 trestního zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. J. se dopustil trestné činnosti, kterou způsobil škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustil opakovaně, celkem třemi útoky. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2010
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík