Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2010, sp. zn. 11 Tcu 108/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.108.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.108.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 108/2010-8 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 13. prosince 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P. rozsudkem Zemského soudu v Eisenstadtu, Rakouská republika, ze dne 7. května 2009, sp. zn. 12 Hv 21/09f, a to pro pokus trestného činu krádeže podle §15, 127, 129, věta 1, §130, čtvrtý případ, trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků . Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Eisenstadtu, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 12. května 2009, byl P. P. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený P. P. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 26. února 2009 v N. a. S., Rakouská republika, společně s jinak odsouzeným J. R., v místní pobočce OBI, v průběhu otevírací doby, vzal elektrický hoblík Makita, typ 1991 B, modré barvy, v hodnotě 284,94 EUR, a v úmyslu jej odcizit tento uložil do prostoru mezi omezovací hrazení a stohy zahradní zeminy v blízkosti plotu z drátěného pletiva, kam se pro něj později kolem 19.15 hod. téhož dne vrátil, když zatímco jinak odsouzený R. postával v blízkosti a telefonoval, aby tak od počínání odsouzeného P. odvedl pozornost, odsouzený P. přelezl drátěný plot ohraničující prodejnu, a zde se zmocnil připraveného elektrického hoblíku. Odsouzený byl zadržen na místě hlídkujícím policistou bezprostředně poté, co s hoblíkem přelezl plot zpět na parkoviště. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 trestního zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. P. se pokusil způsobit škodu na cizím majetku, přičemž již byl za obdobnou trestnou činnost odsouzen, a to rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. března 2006 a odsouzen byl i za trestný čin loupeže rozsudkem téhož soudu ze dne 12. ledna 2007. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 13. prosince 2010 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/13/2010
Spisová značka:11 Tcu 108/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.108.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10