ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.110.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 110/2010-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Bulharské republiky o povolení průvozu odsouzené E. V. D. , státní občanky Bulharské republiky, a rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. prosince 2010 podle §424 a §423 odst. 1 trestního řádu a čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněna pod č. 553/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z odsouzené E. V. D. , státní občanky Bulharské republiky, územím České republiky do Bulharské republiky pro účely předání k výkonu trestu odnětí svobody uloženého jí rozsudkem Leninova regionálního soudu – Minsk, Běloruská republika, ze dne 18. června 2009.
Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Bulharské republiky dne 25. listopadu 2010, č. j. 99-N-T-81/09, požádalo na základě čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (č. 553/1992 Sb. – dále jen Úmluva) o povolení průvozu bulharské státní občanky E. V. D. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenované z Běloruské republiky k dalšímu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody do Bulharské republiky (leteckou cestou s mezipřistáním v P. ), a to trestu odnětí svobody v trvání pěti let a jednoho měsíce, který jí byl uložen rozsudkem Leninova regionálního soudu – Minsk, Běloruská republika, ze dne 18. června 2009, pro trestný čin krádeže a trestný čin padělání platebního certifikátu, jichž se dopustila jako člen organizované skupiny, podle části 4 čl. 212 a podle části 2 čl. 380 trestního zákona Běloruské republiky.
Uvedené trestné činnosti se měla předávaná dopustit v podstatě tím, že v období od 10. – 22. října 2008 v M. , Běloruská republika, společně s jinak odsouzeným S. O. A. –G. , jako členka organizované skupiny, v celkem padesáti případech neoprávněně vyzvedla z bankomatů pomocí falešných bankovních karet velké finanční obnosy.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Bulharské republiky z hlediska splnění právních podmínek vyžadovaných jak vnitrostátní úpravou (§423 tr. ř., §424 tr. ř.), tak výše již uvedenou Úmluvou. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání k výkonu trestu odnětí svobody, který byl odsouzené uložen za čin, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku), přičemž předávaná osoba není státní občankou České republiky (srov. čl. 16 Úmluvy).
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzené E. V. D. územím České republiky pro účely předání k výkonu výše uvedeného nepodmíněného trestu odnětí svobody v Bulharské republice, tak Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Bulharské republiky vyhověl.
Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu předávané osoby v době průvozu územím České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. prosince 2010
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík