ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.22.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 22/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 7. dubna 2010 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. M., rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 4 KLs 422 Js 10104/08, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, §27 a §52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 10 (deseti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 28. ledna 2009, byl F. M. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků a deseti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 29. února 2008 přibližně v 17.00 hod., po předchozí telefonické dohodě s blíže nezjištěnou osobou vietnamského původu, na benzinové čerpací stanici v L., Česká republika, naložil do malé dodávky Iveco Daily celkem dvacet pytlů izolační vlny, přičemž ve čtyřech těchto pytlích, které byly od ostatních snadno rozeznatelné díky jejich rozdílné váze (pytel izolační vlny vážil 12,5 kg, oproti tomu pytel s přidanou drogou vážil přibližně 20 kg), deformovanému tvaru a rozstřiženému a znovu zašitému konci, bylo celkem 63,5635 kg drogy – marihuany s obsahem 11,1987 kg účinné látky tetrahydrocannabinolu (THC). Úkolem odsouzeného bylo dopravit tyto drogy přes území Spolkové republiky Německo na území Nizozemského království, kde byly určeny k prodeji; za to měl odsouzený získat finanční odměnu ve výši 3.600,- Kč, další blíže nezjištěnou částku měl odsouzený získat za doručení drogy a dále mu byla přislíbena možnost užívání dodávky k dalším převozům drog. Odsouzený byl zadržen po překročení hranice se Spolkovou republikou Německo v oblasti hraničního přechodu Breitenau.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený F. M. se pro svůj finanční prospěch nemalou měrou podílel na obchodování s velkým množstvím drogy, a to tím že ji převzal v České republice, s cílem dovézt ji na území Nizozemského království, kde měla být prodána. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík