Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.04.2010, sp. zn. 11 Tcu 25/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.25.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.25.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 25/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. dubna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. V., rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Německá republika, ze dne 12. 10. 2007, sp. zn. 4 KLs 172 Js 14245/07, pro spáchání trestného činu daňového úniku podle §369 odst. 1 bod 1, §370 odst. 1 body 2 a 3 Vyhlášky, §1 věta 1 a věta 2, §2 odst. 2, 3 odst. 2, 4 odst. 1, 5, 12, 19 zákona o dani z tabáku, §25 odst. 2, §53 tr. zákona Německa, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 2 (dvou) let a 10 (deseti) měsíců. Odsouzenému bylo rovněž nařízeno propadnutí náhradní hodnoty ve výši 3.000,- EUR. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Německá republika, který nabyl právní moci téhož dne, byl R. V. uznán vinným ze spáchání trestného činu daňového úniku dle shora uvedených ustanovení zákona o dani z tabáku trestního zákona Německa a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a deseti měsíců. Odsouzenému bylo rovněž nařízeno propadnutí náhradní hodnoty ve výši 3.000,- EUR. Podle zjištění soudu se uvedené trestné činnosti odsouzený dopustil tím, že spolu s vietnamským státním příslušníkem zv. „M.“ (který žil v České republice a dovážel nezdaněné značky cigaret z území České republiky na území Německa bez spotřebitelské daně) se významným způsobem podílel na převozu cigaret bez spotřebitelské daně. Jednotlivé dodávky nezdaněných cigaret (celkem 31 případů) obviněný přepravil svým osobním vozem VW Sharan z České republiky vietnamským odběratelům na různých místech ve Východním Německu. Jako kurýrní odměnu obdržel obviněný od „M.“ po ukončení každé cesty 100 EUR. Obviněný tak nerespektoval daňové zákony, čímž byly zkráceny daně z tabáku celkem ve výši 339.770,- EUR. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 2. 4. 2010, pod sp. zn. 1951/2009-MOT-T/6, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 9. 4. 2010. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený R. V. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 tr. zák.). Tímto jednáním se odsouzený R. V. dopustil závažné trestné činnosti zaměřené proti obecné bezpečnosti, čímž vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající hlediskům ust. §4 odst. 2 zákona. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. dubna 2010 Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/19/2010
Spisová značka:11 Tcu 25/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.25.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09