Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.04.2010, sp. zn. 11 Tcu 32/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.32.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.32.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 32/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. dubna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. H. rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 1 Ls 193 Js 7455/08, a to pro trestný čin krádeže podle §242, §243 odst. 1 č. 2, §25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 2 (dvou) měsíců . Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 16. července 2008, byl M. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. H. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 14. února 2008 před 22.30 hod. společně s odsouzeným J. M., v autosalonu Renault Autohaus Stikar, Industriering 5, Dippoldiswalde, Spolková republika Německo, vnikl do zde umístěného uzamčeného kontejneru s autodíly, a to tak, že vypáčil jeho visací zámek, a následně z něj odcizil pět kompletních sad použitých pneumatik nasazených na hliníkových ráfcích v hodnotě 2 000,- EUR a dále též větší množství ráfků. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin krádeže podle §205 trestního zákoníku/. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. H. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil na cizím majetku nemalou škodu. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu, tj. vloupáním, jakož i tím, že pro obdobnou trestnou činnost jak vyplývá z obsahu spisového materiálu, již byl v minulosti potrestán (rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 29. března 2006, a rozsudkem téhož soudu ze dne 27. června 2007). Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. dubna 2010 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/19/2010
Spisová značka:11 Tcu 32/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.32.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09