ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.41.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 41/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 1. července 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. H., rozsudkem č. 171 Soudu v Algeciras, Španělské království, ze dne 6. 8. 2007, sp. zn. 202/2007, pro trestný čin ohrožení veřejného zdraví podle §368 a §369.1.6 španělského trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let a patnácti dnů.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Soudu v Algeciras ze dne 6. 8. 2007 byl P. H. uznán vinným trestným činem ohrožení veřejného zdraví a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a patnácti dnů se zvláštním znemožněním vykonávat pasivní volební právo a k pokutě 6.000 € s devíti dny odnětí svobody v případě nezaplacení.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Soudu v Algeciras tím, že dne 21. června 2007 zhruba ve 23.35 hod byl přistižen, když převážel uvnitř vozu zn. Ford s poznávací zn. ..... s úmyslem prodat třetím osobám různé balíčky obsahující hašišovou pryskyřici s čistou hmotností 4 530 gramů a s indexem tetrahydrokanabinolu 18,5 %.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 5. 2010, pod č. j. 2183/2008–MOT–T/9, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení španělským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený P. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku, a prekursory. Jednal přitom v takovém rozsahu (převážel značné množství psychotropní látky za účelem jejího prodeje), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. července 2010
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch