ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.47.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 47/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. června 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky M. P. rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 17. listopadu 1998, sp. zn. 2 Ds 12 Js 7868/98.
Odůvodnění:
Dne 8. června 2010 pod sp. zn. 813/2009-MOT-T6 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání odsouzení občana České republiky M. P. rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 17. listopadu 1998, sp. zn. 2 Ds 12 Js 7868/98.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení M. P. rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 17. listopadu 1998, sp. zn. 2 Ds 12 Js 7868/98, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 24. srpna 2000, sp. zn. 11 Tcu 56/2000. Citovaným usnesením bylo návrhu zcela vyhověno, tj. bylo rozhodnuto, že se údaje o odsouzení M. P. výše uvedeným rozhodnutím Obvodového soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.
Nyní byl Nejvyššímu soudu předložen návrh na zaznamenání odsouzení téže osoby shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle posledně citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace pak Nejvyšší soud musel konstatovat, že bylo-li o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je za těchto okolností vyloučeno.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. června 2010
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík