ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.66.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 66/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 1. září 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. G. rozsudkem Obvodního soudu Kempten, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 14 Ds 223 Js 17897/08 kei, který nabyl právní moci ve výroku o vině dne 8. 4. 2009 a ve výroku o právních následcích dne 14. 4. 2009, a to pro trestné činy výdělečného přechovávání věcí, krádeže, poškození věci a podvodu podle §§242 odst. 1, 243 odst. 1 bod 2, 259 odst. 1, 260 odst. 1 bod 1, 263 odst. 1, 47, 53, 52, 303 a 303c německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Kempten ze dne 27. 1. 2009 byl J. G. uznán vinným trestnými činy výdělečného přechovávání věcí, krádeže, poškození věci a podvodu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Kempten tím, že
1. v blíže nezjistitelné době v období od 01. 09. 2008 do 14. 09. 2008 koupil od neznámé osoby, údajně Řeka jménem C., na nádraží v D. francouzské krbové hodiny v hodnotě cca 1200 €. Tyto krbové hodiny byly předtím v již nezjistitelné době odcizeny poškozenému H. v L. neznámým pachatelem. Odsouzený věděl, že se jedná o kradenou věc, neboť hodiny odkoupil za 120 € euro. Již při nákupu hodin měl obžalovaný v úmyslu tyto později opět se ziskem prodat.
2. v noci z 22. 09. 2008 na 23. 09. 2008 odcizil z obchodních prostor poškozeného H. v L., S., 10 kapesních hodinek značky Omega v celkové hodnotě cca 2.000 €, aby si tyto natrvalo ponechal nebo je se ziskem dále prodal třetí osobě. Přitom postupoval tak, že rozbil skleněnou vitrínu, sáhl do vitríny a hodinky odcizil. Hodinky Omega dále prodal. Vzniklá věcná škoda na vitríně činí minimálně 400 €. Kapesní hodinky mají hodnotu cca 500 €.
3. dne 29. 08. 2008 koupil v L. před nákupním centrem L. sluneční brýle v hodnotě cca 60 € od neznámé osoby za cenu po 10 €, ačkoliv přitom věděl, že se jedná o kradené zboží. Již při nákupu měl v úmyslu brýle se ziskem dále prodat třetí osobě.
4. odsouzený si vypůjčil od poškozené P. vždy na základě nově učiněného rozhodnutí k činu dne 10. 06. 2008 částku 250 €, dne 13. 06. 2008 částku 200 € a dne 19. 06. 2008 částku 600 €, vždy s předstíráním ochoty a schopnosti vrácení. Jak bylo odsouzeným zamýšleno, tyto částky mu byly vždy předány v P., M. Tím získal odpovídající prospěch, zatímco poškozená měla vždy odpovídající majetkovou újmu. Odsouzený si chtěl trestnými činy opatřit ne přechodný zdroj příjmů, aby si tím hradil své živobytí.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 30. 7. 2010, pod č.j. 806/2009–MOT–T/6, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. G. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy podílnictví podle §214, krádeže podle §205, poškození cizí věci podle §228 a podvodu podle §209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně zejména vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil se trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. září 2010
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch