ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.91.2009.1
sp. zn. 11 Tcu 91/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. ledna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. P. rozsudkem Obvodního soudu v Opolí, Polská republika, ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. II K 19/03, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu v Opolí, Polská republika, ze dne 7. 11. 2003, sp. zn. VII Ka 898/03, a to pro trestný čin obchodování se střelnými zbraněmi podle čl. 263 §1, čl. 12 a čl. 263 §2 polského trestního zákona, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Opolí ze dne 17. 6. 2003 byl K. P. uznán vinným trestným činem obchodování se střelnými zbraněmi a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu v Opolí tím, že v období od prosince 2001 do 9. 2. 2002 v N., o. v., působíc v krátkých časových intervalech a s předem připraveným záměrem za účelem dosažení majetkového prospěchu společně a po dohodě s G. P., K. P. a dalšími osobami, se bez vyžadovaného povolení účastnil obchodu se střelnými zbraněmi a municí dodávanými ilegálně do Polska ze zahraničí – v důsledku toho G. P. prodal dne 9. 12. 2001 pistoli značky CZ vzor 52, pistoli značky CZ vzor 52 a munici v množství 56 kusů s nápisy na roznětkách 9x19, dne 9. 2. 2002 prodal pistoli značky CZ vzor 75, ráže 9 mm, včetně zásobníku, hlaveň pistole ráže 9x21 s municí v celkovém množství 50 ks, v tom 25 ks munice 9x21 a 25 ks munice 9x19. Dále pak se obviněný dopustil trestné činnosti tím, že dne 12. 4. 2002 v N., o. v., ve svém autě zn. Škoda Felicia Combi měl bez vyžadovaného povolení munici v podobě 725 ks nábojů do pistolí ráže 7,65x17 mm vz. Browning československé výroby a závěr k pušce značky Mauser model 98.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 23. 10. 2009, pod č. j. 660/2009–MOT–T4, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení polským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený K. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §279 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený K. P. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným ohrožením života a zdraví lidí, které vyplývá z nekontrolovaného držení, nošení nebo výroby střelných zbraní, střeliva a výbušnin. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil se trestné činnosti opakovaně a jako člen organizované skupiny s cílem získat majetkový prospěch), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch