ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.97.2009.1
sp. zn. 11 Tcu 97/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. ledna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. P. rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 1 KLs 4 Js 6863/08, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2008, a to pro trestný čin krádeže v organizované skupině a částečně ve stádiu pokusu podle §§242 odst. 1, 2, 243 odst. 1 č. 1 a 3, 244a odst. 1, 22, 25 odst. 2 a 53 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a deseti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 27. 11. 2008 byl J. P. uznán vinným trestným činem krádeže v organizované skupině a částečně ve stádiu pokusu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a deseti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu v Deggendorfu tím, že jako člen organizované skupiny s dalšími spolupachateli
1. v blíže neurčené době mezi 12.00 hod. dne 5. 5. 2007 a 6.55 hod. dne 7. 5. 2007 vnikli do obchodních prostor firmy H. GmbH & Co. KG, Dr.-W._S., P., odkud odcizili tři motorová vozidla zn. Mercedes Benz v celkové hodnotě 227 951,65 €,
2. v blíže neurčené době mezi 4.00 a 21.30 hod. dne 28. 5. 2007 vnikli do obchodních prostor firmy A. J. GmbH & Co. KG, K., R., odkud odcizili čtyři motorová vozidla zn. Audi v celkové hodnotě 228 920 €,
3. v blíže neurčené době mezi 20.30 hod. dne 25. 10. 2007 a 6.50 hod. dne 26. 10. 2007 vnikli do obchodních prostor firmy K. A. L. GmbH, J.-L.-S., L. a. L., a odcizili odtud dvě motorová vozidla zn. Range Rover v celkové hodnotě 184 000 €, přičemž se pokusili odcizit ještě další motorové vozidlo zn. Range Rover, které se jim však nepodařilo nastartovat.
Dále pak obviněný sám zorganizoval a se svým bratrem J. P. a minimálně dalšími třemi spolupachateli, kteří nepatřili k organizované skupině, se pokusil odcizit dne 30. 3. 2008 z prodejní pobočky Mercedes Benz v L., K. S., minimálně čtyři luxusní osobní motorová vozidla zn. Mercedes Benz, přičemž k jejich odcizení nedošlo, neboť někdo uvědomil policii.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 16. 11. 2009, pod č. j. 1295/2009–MOT–T/3, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil se trestné činnosti jako člen organizované skupiny, opakovaně, částečně ji i sám zorganizoval, způsobil přitom škodu, která by v přepočtu na české koruny významně přesáhla hranici škody velkého rozsahu podle §138 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch