ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.1162.2010.1
sp. zn. 11 Tdo 1162/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 29. září 2010 dovolání obviněného M. Č., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. února 2010, sp. zn. 8 To 54/2010, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 3/2009, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného M. Č. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2009, sp. zn. 88 T 3/2009, byl obviněný M. Č. uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků a peněžitý trest ve výměře 20 000,- Kč. Pro případ, že by obviněný peněžitý trest ve stanovené lhůtě nevykonal, soud uložil obviněnému náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Proti výroku o trestu z tohoto rozsudku podala v neprospěch obviněného odvolání státní zástupkyně a Krajský soud v Brně o něm rozhodl rozsudkem ze dne 12. března 2009, sp. zn. 5 To 110/2009, tak, že podle §259 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek Městského soudu v Brně doplnil tak, že obviněnému uložil též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání dvou roků.
Městský soud v Brně pak usnesením ze dne 4. ledna 2010, sp. zn. 88 T 3/2009, rozhodl podle §419 trestního zákoníku tak, že se trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, zbytek peněžitého trestu ve výměře 20 000,- Kč a zbytek trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání dvou roků, které byly obviněnému uloženy rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2009, sp. zn. 88 T 3/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2009, sp. zn. 5 To 110/2009, za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., nevykoná.
O stížnosti státní zástupkyně rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. února 2010, sp. zn. 8 To 54/2010, tak, že podle §149 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Městského soudu zrušil s tím, že v posuzované věci není aplikace §419 trestního zákoníku namístě.
Proti posledně uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný M. Č. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tj. že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný uvedl, že závěry stížnostního soudu nepovažuje za správné. Soud navíc podle jeho názoru pochybil pokud dospěl k závěru, že jeho jednání naplňuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a rozhodnutí Městského soudu toliko zrušil, aniž by podle §149 odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř. o věci sám rozhodl nebo věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Potom totiž zůstává v platnosti rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2009, sp. zn. 5 To 110/2009, kterým byl obviněný uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., které již ale podle nového trestního zákoníku není trestným činem. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. února 2010, sp. zn. 8 To 54/2010, zrušil.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný podal dovolání proti rozhodnutí, kterým soud podle §419 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., rozhodl o nevykonání trestu, resp. jeho zbytku, uloženého před dnem nabytí účinnosti trestního zákoníku, za čin, který není trestným činem podle trestního zákoníku, tedy zjevně proti rozhodnutí, proti němuž zákon (trestní řád) dovolání nepřipouští (§265a odst. 1, 2 tr. ř.). Státní zástupce v rámci svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako dovolání nepřípustné.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005).
Dovolání obviněného M. Č. směřuje proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, jímž bylo ke stížnosti státní zástupkyně podle §149 odst. 1 tr. ř. zrušeno usnesení Městského soudu v Brně, kterým tento rozhodl podle §419 tr. zákoníku tak, že se trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, zbytek peněžitého trestu ve výměře 20 000,- Kč a zbytek trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání dvou roků, uložený obviněnému rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2009, sp. zn. 88 T 3/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2009, sp. zn. 5 To 110/2009, za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., nevykoná.
S ohledem na taxativní povahu výčtu rozhodnutí, proti nimž zákon v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř. připouští dovolání, mezi nimiž však není uvedeno rozhodnutí o nevykonání trestu nebo jeho dosud nevykonaného zbytku (např. podle §419 tr. zákoníku), Nejvyšší soud musel učinit závěr, že dovolání obviněného M. Č. není přípustné, a proto je jako takové podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. září 2010
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík