Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.06.2010, sp. zn. 11 Tdo 396/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.396.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.396.2010.1
sp. zn. 11 Tdo 396/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. června 2010 dovolání podané obviněným J. T. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2009, sp. zn. 5 To 470/2009, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, pod sp. zn. 104 T 64/2009, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. T. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, ze dne 3. 9. 2009, sp. zn. 104 T 64/2009, byl J. T. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., za které byl podle §234 odst. 1 za použití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu čtyř let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, ze dne 25. 5. 2009, č. j. 102 T 19/2009-124, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 6 To 361/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného M. S. a oběma obviněným byla uložena povinnost k náhradě škody. Skutek, kterým byl obviněný shledán vinným, je blíže popsán v rozsudku soudu prvního stupně. Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 11. 2009, sp. zn. 5 To 470/2009, podle §256 tr. ř. zamítl. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Vladimíra Trnavského dovolání. Ohledně dovolacího důvodu uvedl, že v odvolacím řízení nebyly na straně Krajského soudu splněny procesní podmínky pro rozhodnutí o odvolání dle §256 tr. ř., neboť odvolací soud neměl dostatečné podklady pro rozhodnutí ve věci. Poukázal přitom na ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Blíže rozvedl, že v odvolacím řízení vznášel námitky proti závěrům znaleckého zkoumání poškozeného znalci z oboru psychologie a psychiatrie, přičemž s jeho námitkami se odvolací soud nevypořádal odpovídajícím způsobem. S ohledem na to navrhl obviněný závěrem svého dovolání, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě a aby věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupkyně se do doby rozhodnutí k podanému dovolání nevyjádřila. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjistil, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.]. Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř. Obviněný označuje jako dovolací důvod ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující: Uvedený dovolací důvod v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr.ř.,aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v §253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle §254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle §256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle §254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným. Již z naznačeného výkladu je patrné, že námitku směřující proti hodnocení znaleckých posudků soudem nelze pod naznačený dovolací důvod podřadit. Jedná se současně o námitku, kterou nelze v dovolacím řízení uplatnit ani na základě jiných zákonných důvodů, neboť směřuje proti ve věci učiněným skutkovým zjištěním, kterými je dovolací soud vázán. Obviněný odkázal na první alternativu zvoleného dovolacího důvodu, která nepřichází v úvahu již z toho důvodu, že odvolací soud věc přezkoumal podle §254 tr. ř. Nad rámec dovolacího řízení pak lze podotknout, že napadené rozhodnutí nebudí pochybnosti co se týká skutkových závěrů ohledně psychického stavu poškozeného. Odvolací soud vzal v úvahu i další důkazní prostředky a zdůvodnil, proč soud prvního stupně správně ze závěrů znaleckých posudků vycházel. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že obviněný J. T. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 24. června 2010 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1l
Datum rozhodnutí:06/24/2010
Spisová značka:11 Tdo 396/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.396.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10