ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.57.2010.1
sp. zn. 11 Tdo 57/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. června 2010 o dovolání P. L., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. září 2009, sp. zn. 10 To 324/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 146/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. L. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. července 2009, sp. zn. 6 T 146/2009, byl obviněný P. L. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák., a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a trest propadnutí věci – 2 ks skleněného talíře, 2 ks plechovky toluenu o objemu 0,75 l, 1 ks hydroxidu sodného v plastovém obalu o objemu 0,75 l, 1 ks balíčku stříkaček, 1 ks malého zrcátka, 7 ks krabiček NUROFENU po 24 tabletách, 1 ks balíčku s kulatými vatičkami a 3 ks ručních zapalovačů, které byly zjištěny dne 7. 3. 2009 při ohledání motorového vozidla zn. Fiat Bravo.
Podkladem pro rozhodnutí soudu se v zásadě stalo zjištění, že obviněný
1) v přesně nezjištěné době od měsíce září roku 2008 do 7. března 2009 v obci B. , okres H. K. , a na dalších místech zdarma předával, prodával či výměnou za různé protislužby opakovaně ve více případech bez oprávnění poskytoval pervitin, a to v množství nejméně 26,5 gramů celkem, kdy takto drogu pervitin distribuoval níže uvedeným osobám, a to:
- P. N. , opakovaně nejméně v 96-ti případech prodal či výměnou za různé protislužby předal nejméně 10,3 gramů drogy pervitinu,
- L. K. , nejméně ve 3-4 případech zdarma předal 3 gramy drogy pervitin,
- J. S. , nejméně ve 14-ti případech zdarma předal a v 10-ti případech prodal za částku v celkové výši 5.000,- Kč drogu pervitin o váze nejméně 12,72 gramů,
- S. S. , nejméně ve 12-ti případech zdarma předal nejméně 0,5 gramu drogy pervitinu,
přičemž droga pervitin obsahuje chemickou sloučeninu metamfetamin, tj. psychotropní látku zařazenou do seznamu II. přílohy č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách,
2) v období letních prázdnin roku 2008, po dobu nejméně jednoho měsíce v obci B. , okres H. K. , přebýval v domě majitelky L. D. , a dále od uvedené doby pravidelně, nejméně třikrát týdně, pobýval v obci B. , okr. H. K. , v objektu bývalého hostince, přičemž rovněž opakovaně navštěvoval i město H. K. , kde byl dne 7. března 2009 v 15:10 hodin zadržen hlídkou Policie ČR při náhodné silniční kontrole, ač si byl vědom, že rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. 6 T 16/2008, jenž nabyl právní moci dne 10. 4. 2008, mu byl mimo jiné uložen i trest zákazu pobytu na okrese Hradec Králové na dobu 5 let.
O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením ze dne 3. září 2009, sp. zn. 10 To 324/2009, tak, že jej podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný P. L. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný namítl, že jednáním kladeným mu za vinu nenaplnil zákonný znak „ve větším rozsahu“ a tím ani skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Dovolatel v dovolání opakovaně zdůraznil, že na naplnění tohoto znaku lze usuzovat především tehdy, jestliže pachatel v zákoně předvídaným způsobem nedovoleně disponuje s omamnou látkou, jejíž množství je způsobilé k použití pro více lidí; u metamfetaminu tedy podle soudní praxe v množství větším než 10g. Mimo množství omamné látky je třeba hodnotit také druh a kvalitu omamné látky, ale i další okolnosti, za nichž byl čin spáchán, tedy zejména způsob, jakým pachatel s látkou nakládal, dobu, po kterou tak činil, počet osob, jimž omamnou látku opatřil apod. Z provedeného dokazování soudů v posuzovaném případě ovšem takové závěry nevyplývají, neboť není zřejmé, v jakém rozsahu se měl obviněný trestné činnosti dopustit, tedy v jakém množství obviněný předal nebo prodal omamnou látku další osobě ani v jaké kvalitě měla tato látka být. Podle názoru obviněného v posuzovaném případě chybí důkazy, které by mohly zpochybnit jeho obhajobu, proto soud měl postupovat podle zásady in dubio pro reo a obviněného měl uznat vinným toliko trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že podle stávající judikatury (na níž poukazuje i sám dovolatel) je závěr o naplnění zákonného znaku „ve větším rozsahu“ skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. nutno opřít především o množství omamné látky, s níž pachatel nakládal, o její druh i kvalitu. Současně je třeba zohlednit další okolnosti činu, jako způsob, jakým pachatel s látkou nakládal, dobu, po kterou tak činil i počet osob, jimž ji opatřil, popřípadě i jiné skutečnosti. V posuzovaném případě ze skutkových zjištění soudů vyplývá, že obviněný v době od září roku 2008 do března roku 2009 opakovaně prodal nebo předal pervitin, a to v 96-ti případech P. N. , nejméně ve třech případech L. K. , nejméně ve 24 (správně patří 14) případech J. S. a nejméně ve 12-ti případech S. S. , celkem tedy v množství nejméně 26,5 gramů. Obviněný tedy podle zjištění soudů v rozhodné době disponoval s takovým množstvím pervitinu, které dvou a půl násobně přesahuje množství považované za „větší rozsah“ jak stávající judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2003, sp. zn. 7 Tdo 1354/2003), tak Pokynem obecné povahy č. 6/2000 (a těmi, co jej později nahradily) vydaným nejvyšším státním zástupcem. Pervitin v tomto množství přitom obviněný různým osobám prodával i dával po dobu delší než půl roku. Celkem se jednalo o čtyři osoby a více než 130 (správně patří 120) případů dispozice. Stran kvality distribuovaného pervitinu nebyly sice zjištěny žádné konkrétnější informace, s ohledem na svědecké výpovědi jeho odběratelů je ale zřejmé, že šlo o kvalitu standardní. Metamfetamin (pervitin) přitom patří mezi velice nebezpečné stimulační látky, na nichž se rychle získává vysoká psychická závislost a tolerance. Podle zjištění soudů tedy obviněný jednoznačně po kvantitativní i kvalitativní stránce naplnil všechny podmínky stanovené soudní praxí pro závěr o nakládání s psychotropní látkou ve větším rozsahu ve smyslu §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Státní zástupce v rámci svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné, bylo podáno včas, oprávněnými osobami a vykazuje zákonem vyžadované obsahové a formální náležitosti, dospěl k následujícím závěrům:
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání obviněného opírá, naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož skutečná existence je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
V dovolání tvrzený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Je možno říci, že dovolatel tento dovolací důvod svými v dovolání uplatněnými námitkami naplnil, k tomu, aby Nejvyšší soud dospěl k takovému závěru, však bylo třeba jisté dávky tolerance. Dovolací námitky obviněného se totiž částečně opírají o jeho vlastní verzi skutkového děje, která je ovšem odlišná od té, ke které dospěly oba soudy po provedeném dokazování (v tomto směru dovolatel mimo jiné uvádí, že bylo nutno vycházet z jeho výpovědi, pokud chybí důkazy, které by ji mohly zkreslit nebo vyvrátit, a dále že rozsah jeho trestné činnosti nebyl z kvantitativního ani kvalitativního hlediska zhodnocen) a částečně jde o námitky značně obecné a nekonkretizované (dovolatel se v části dovolání omezuje na citace právních vět z rozhodnutí vyjadřujících se k drogové problematice a k vymezení zákonných znaků skutkové podstaty §187 tr. zák., aniž by poukázal na konkrétní souvislost s posuzovaným případem).
Podstatou dovolatelových námitek se stalo tvrzení, že svým jednáním nenaplnil zákonný znak „ve větším rozsahu“ a tím ani skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. Nejvyšší soud shledal, že se sice jedná o otázku správnosti právního posouzení skutku, nejedná se však o námitku opodstatněnou.
Trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. (tj. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů), se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechová omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed a takový čin spáchá jako člen organizované skupiny nebo ve větším rozsahu.
Z právní věty rozsudku soudu prvního stupně je zřejmé, že soudy považovaly v případě obviněného P. L. za naplněné ty znaky trestného činu podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák., které spočívají v tom, že neoprávněně prodal nebo jinak jinému opatřil psychotropní látku, a takový čin spáchal ve větším rozsahu.
Ve větším rozsahu je podle ustálené judikatury (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 1/2006 Sb. rozh. tr.), na niž ve svém dovolání poukazoval i sám obviněný, trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. spáchán tehdy, pokud jeho pachatel způsobem předpokládaným v odstavci 1 tohoto ustanovení, nakládá s omamnou nebo psychotropní látkou, prekursorem nebo jedem, v množství, které je způsobilé k použití pro více lidí. Pro závěr o naplnění tohoto znaku má dále význam i druh a kvalita takové látky a podpůrně i další okolnosti jako okolnosti, za nichž byl čin spáchán, tedy zejména způsob, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, dobu, po kterou tak činil, počet osob, jimž je např. opatřil, prodal nebo pro ně přechovával, případně i jiné skutečnosti.
Z provedeného dokazování soudů v posuzovaném případě vyplynulo, že obviněný v období od září roku 2008 do března roku 2009 prodal nebo výměnou za jiné služby poskytl čtyřem osobám téměř ve 130-ti případech celkem 26,52 g metamfetaminu (pervitinu). Je tedy zřejmé, že obviněný po dobu delší než půl roku, za peníze nebo jiné protislužby, více osobám pravidelně dodával dávky metamfetaminu (pervitinu), tedy velmi nebezpečné psychotropní látky vyvolávající silnou psychickou závislost, která se velmi rychle vyvíjí a přetrvává. Množství látky, které obviněný v tomto období distribuoval svým odběratelům, přitom značně překračuje množství 10 g, což je množství, které je v případě metamfetaminu obecně uznáváno soudní praxí jako naplňující znak „ve větším rozsahu“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. července 2000, sp. zn. 4 Tz 142/2000). Takové množství by vystačilo přibližně na 530 dávek této psychotropní látky. Pokud jde o kvalitu drogy, již obviněný distribuoval, z provedeného dokazování vyplynulo, že šlo o kvalitu standardní a obviněným distribuovaná psychotropní látka tedy byla způsobilá vyvolat u odběratelů všechny výše popsané účinky. Již tyto skutkové okolnosti tak dávají dostatečný podklad pro právní závěr, že trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák. spáchal obviněný ve větším rozsahu, takže naplnil i zákonné znaky kvalifikované skutkové podstaty podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák., když zmiňovaná okolnost současně podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost ve smyslu §88 odst. 1 tr. zák.
Nejvyšší soud tak dovolání obviněného P. L. z důvodů shora již uvedených odmítl postupem podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za splnění podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. června 2010
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík