ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.877.2010.1
sp. zn. 11 Tdo 877/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. července 2010 o dovolání M. K. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. 10 To 609/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 77/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K.
o d m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 9. září 2009, sp. zn. 6 T 77/2009, byl obviněný M. K. uznán vinným trestnými činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří roků a šesti měsíců.
Podkladem pro rozhodnutí soudu se v zásadě stalo zjištění, že dne 20. 3. 2009, v době kolem 01.08 hodin mezi obcemi Ž. – K. Ž., okres K., řídil po pozemní komunikaci osobní motorové vozidlo tovární značky Volkswagen Golf 1.9 D CL, ačkoliv před jízdou požil alkoholické nápoje v takové míře, že v době řízení obsahovala jeho krev nejméně 2,59 g/kg alkoholu, přestože podle výpisu z evidenční karty řidiče není vlastníkem platného řidičského průkazu, který ho podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, opravňuje k řízení motorového vozidla příslušné skupiny, a toto vozidlo řídil ačkoliv věděl o tom, že byl rozhodnutím správního odboru Magistrátu města Kladna ze dne 18. 3. 2009, č. j. DP/568/09-A-Do, které nabylo právní moci dne 18. 3. 2009, uznán vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle §22 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, spočívajícím v tom, že řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, za což byl postižen pokutou ve výši 15.000,- Kč a zákazem činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců.
Odvolání obviněného Krajský soud v Praze napadeným usnesením ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. 10 To 609/2009, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl jako opožděně podané.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný M. K. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který spatřuje v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí jeho řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný namítl, že odvolací soud při posuzování dodržení odvolací lhůty nesprávně vycházel ze skutečnosti, že mu byl rozsudek soudu prvního stupně doručen dne 22. listopadu 2009, když ve skutečnosti se tak stalo až dne 23. listopadu 2009, a jeho odvolání tak nesprávně zamítl jako opožděné. Dne 22. listopadu 2009 obviněný doručovanou zásilku převzít nemohl, neboť se nacházel na služební cestě, což dokládá k dovolání připojeným čestným prohlášením Š. M. a účtem z hotelu v Belgii, kde měl být ve dnech od 21. do 22. listopadu 2009 ubytován. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zastupitelství se do rozhodnutí Nejvyššího soudu k dovolání obviněného nevyjádřilo.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné, bylo podáno včas, oprávněnými osobami a vykazuje zákonem vyžadované obsahové a formální náležitosti, dospěl k následujícím závěrům:
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je v jeho první alternativě, kterou v dovolání uplatnil obviněný, naplněn tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Dovolatel v rámci tohoto dovolacího důvodu namítl, že Krajský soud v Praze při posuzování včasnosti podání odvolání obviněného nesprávně vycházel ze skutečnosti, že obviněnému byl opis rozsudku soudu prvního stupně doručen již dne 22. listopadu 2009, když ve skutečnosti se tak stalo až dne následujícího, tj. dne 23. listopadu 2009. Jeho odvolání pak nesprávně zamítl jako opožděně podané, ačkoliv bylo ve skutečnosti podáno včas, a to v poslední den lhůty, kterým (podle dovolatele) byl 1. prosinec 2009. Nejvyšší soud shledal, že se sice jedná o námitky, které uplatněný dovolací důvod obsahově naplňují, dospěl ale k závěru, že Krajský soud v Praze jako soud odvolací postupoval podle §253 odst. 1 tr. ř. opodstatněně a námitky obviněného jsou zjevně nedůvodné.
Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 6 T 77/2009 vyplývá, že obviněnému byl opis rozsudku soudu prvního stupně, jehož součástí bylo (na str. 5 – 6) řádné poučení obviněného mimo jiné o tom, že odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od jeho doručení k soudu, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně, doručován prostřednictvím Policie České republiky, a to na adresu Z., okr. K., kterou obviněný ve smyslu §55 odst. 1 písm. c) tr. ř. uvedl jako adresu pro účely doručování (srov. protokol o výslechu podezřelého na č. l. 6). Obviněnému byl takto rozsudek doručen dne 22. listopadu 2009 (srov. doručenku připojenou k č. l. 52 a zprávu Obvodního oddělení Policie České republiky Kladno-Švermov ze dne 23. listopadu 2009 – č. l. 54). Lhůta k podání odvolání, počítaná podle §60 odst. 1 tr. ř., v posuzovaném případě začala běžet dne 23. listopadu 2009 a uplynula v pondělí dne 30. listopadu 2009 (odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí sice uvádí, že poslední den lhůty připadl v posuzované věci na 30. prosince 2009, jedná se ale zjevně o písařskou chybu). Poslední den lhůty, kdy tedy obviněný v posuzované věci mohl podat odvolání byl den 30. listopadu 2009. Pokud potom obviněný podal odvolání až dne 1. prosince 2009, bylo odvolání obviněného podáno opožděně a postup odvolacího soudu podle §253 odst. 1 tr. ř. byl zcela namístě.
S ohledem na obviněným dodatečně tvrzené skutečnosti (jeho účast na služební cestě v Belgii ve dnech 21. až 23. listopadu 2009), jež doložil čestným prohlášením svého kolegy ze zaměstnání Š. M. a fakturou z hotelu v Belgii, kde byl od 21. listopadu do 22. listopadu 2009 ubytován, se Nejvyšší soud zabýval i možností postupu podle §265o odst. 2 tr. ř. k prověření těchto skutečností. Dospěl však k závěru, že takové dodatečné šetření není vzhledem k písemnostem, jež jsou součástí spisu sp. zn. 6 T 77/2009, nutné. Nejvyšší soud se především plně ztotožňuje se závěry, které v tomto směru učinil již Krajský soud v Praze a pouze k nim dodává následující. Závěr o tom, že obviněnému byl opis rozsudku soudu prvního stupně doručen již dne 22. listopadu 2009 (a již následujícího dne tedy začala obviněnému běžet lhůta k podání odvolání) lze bez jakýchkoliv pochybností dovodit z doručenky připojené ve spise k č. l. 52, která v tomto případě představuje dostatečně průkazný doklad o tom, kdy a komu byla písemnost doručena. Obviněný na doručenku na důkaz doručení písemnosti připojil svůj podpis a dále na ni sám vyznačil i datum, kdy k doručení došlo (o pravosti podpisu obviněného nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti a ani sám obviněný pravost svého podpisu na doručence nijak nezpochybňuje). O tom, že zásilka s opisem písemného vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně byla obviněnému doručena právě výše uvedeného dne svědčí i již zmiňovaná zpráva Obvodního oddělení Policie České republiky v Kladně-Švermově ze dne 23. listopadu 2009. Provedení jakýchkoliv šetření tedy Nejvyšší soud shledal nadbytečným, neboť tvrzení o včasném podání odvolání měl již na základě písemností obsažených ve spise (z nichž vycházel i Krajský soud v Praze) za neprůkazné.
Nejvyšší soud tak dovolání obviněného M. K. z důvodů shora již uvedených odmítl postupem podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za splnění podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. července 2010
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík