ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.9.2010.1
sp. zn. 11 Tvo 9/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2010 stížnost svědka J. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 5 To 6/2010, v trestní věci obviněného L. H., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 57 T 13/2005, a rozhodl takto:
Podle §149 odst. 1 písm. a) tr. řádu se usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 5 To 6/2010, zrušuje .
Podle §66 odst. 1 tr. řádu se svědkovi J. B. u k l á d á pořádková pokuta ve výši 10.000,- Kč.
Odůvodnění:
Usnesením předsedy senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 5 To 6/2010, byla podle §66 odst. 1 tr. řádu uložena svědkovi J. B. pořádková pokuta ve výši 20.000,- Kč. Svědek se nedostavil k veřejnému zasedání konanému u Vrchního soudu v Praze o odvolání obviněného L. H., který byl stíhán pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 2, 4 tr. zákona a předseda senátu Vrchního soudu v Praze dospěl k závěru, že svědek se choval nepřístojně, když nejenže neuposlechl soudní výzvu, ale úmyslně svým jednáním znevážil soudní řízení a autoritu soudu.
Proti tomuto usnesení podal svědek J. B. stížnost s tím, že na soudní jednání se vždy řádně omlouval. Jeho zdravotní stav mu neumožňoval účast na jednání. Omluvenku na jednání Vrchního soudu v Praze doručovala na podatelnu tohoto soudu jeho sousedka. Na svém pracovišti byl zastižen vzhledem k tomu, že si šel vyzvednout léky a při tom se zastavil v kanceláři, aby zde ve lhůtě tří dnů odevzdal potvrzení o jeho pracovní neschopnosti. Jeho ošetřující lékař mu sdělil, že telefonicky potvrzoval soudu pravost jeho pracovní neschopnosti. Rovněž uvedl, že vzhledem k výhrůžkám soudní úřednice, která ho zastihla telefonicky v kanceláři se hodlal veřejného zasedání zúčastnit, avšak v den jednání při cestě k soudu byl v 8.40 hod účastníkem dopravní nehody, kterou Policie ČR vyšetřovala pod č. j. KRPA-3912/DIV-2010-220 a tudíž se i přes veškeré vynaložené úsilí nemohl jednání před Vrchním soudem v Praze zúčastnit. Závěrem své stížnosti navrhl svědek J. B., aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícímu závěru.
Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 57 T 13/2005, bylo zjištěno, že svědkovi J. B. bylo předvolání k odvolacímu jednání před Vrchním soudem v Praze společně s výzvou k řádnému dostavení doručeno do poštovní schránky v místě jeho bydliště dne 10. 2. 2010. Společně s předvoláním byla tedy svědkovi doručena i výzva, nechť se včas a řádně omluví, pokud by se nemohl veřejného zasedání z jakéhokoliv důvodu zúčastnit. Tento samostatný přípis Vrchní soud v Praze zvolil vzhledem k předchozímu chování svědka v trestní věci, jelikož byl opakovaně předvoláván sudem prvního stupně k hlavnímu líčení a nikdy se nedostavil a vždy velmi krátce před konáním hlavního líčení zaslal omluvu, že je nemocen. Dne 16. 3. 2010 byla na podatelnu Vrchního soudu v Praze doručena omluva svědka J. B. z nařízeného jednání na 17. 3. 2010 z důvodu jeho nemoci a přiložena byla kopie potvrzení o pracovní neschopnosti, která byla vystavena dne 15. 3. 2010, kontrola byla stanovena na 18. 3. 2010, diagnóza nemoci neuvedena, vycházky nepovoleny a podpis a razítko vystavujícího lékaře bylo nečitelné. Poté bylo přistoupeno ke kontaktování svědka do místa jeho zaměstnání, přičemž svědek se v místě svého zaměstnání nacházel a při dotazu JUDr. Pavly Augustinové, proč není v místě svého bydliště, když je v pracovní neschopnosti, nebyl schopen odpovědět a přerušil telefonní spojení. Telefon byl vyvěšen a nedostupný i v pozdější době, kdy se snažila JUDr. Augustinová se svědkem opakovaně spojit. Nejvyšší soud souhlasí se závěrem předsedy senátu Vrchního soudu v Praze, že svědek J. B. nerespektoval předvolání k veřejnému zasedání a ve snaze vyhnout se povinnosti dostavit se k soudu k podání svědecké výpovědi, opatřil si rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti na den konání veřejného zasedání, ačkoliv fakticky byl v rozhodné době schopen dostavit se do zaměstnání a tudíž nepochybně i k soudu.
Jednání obviněného je proto důvodem pro uložení pořádkové pokuty ve smyslu ustanovení §66 odst. 1 tr. řádu a v tomto směru lze beze zbytku odkázat na výstižné a přesvědčivé zdůvodnění Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší soud však považuje pořádkovou pokutu ve výši 20.000,- Kč, kterou uložil svědkovi J. B. předseda senátu Vrchního soudu v Praze za příliš přísnou, a proto bylo napadené usnesení zrušeno a Nejvyšší soud sám uložil svědkovi J. B. pořádkovou pokutu ve výši 10.000,- Kč, kterou považuje za přiměřenou všem okolnostem případu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera