ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.107.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 107/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v H. , proti povinnému Z. S. , zastoupenému advokátkou, za účasti manželky povinného M. S. , pro 421.058,- Kč, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 1 E 1307/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze 3.8.2009, č.j. 12 Co 247/2009-47, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení z 30.1.2009, č.j. 1 E 1307/2001-23, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, podal povinný dovolání.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dopěl k závěru, že dovolání přípustné není.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Čl. II Přechodných ustanovení bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1.7.2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) po 1.7.2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1.7.2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. pak plyne, že od 1.7.2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 3.8.2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tomto závěru nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle něhož je dovolání proti němu (za určitých podmínek) přípustné; takové nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněno ustanoveními §243b odst. 5 věta první, §224 odst. l a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné, která by měla na jejich náhradu právo, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu