ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1226.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 1226/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , Krajské pobočky pro Moravskoslezský kraj, Územního pracoviště Opava, Denisovo nám. 1, proti povinné A. Š. , pro 6 254,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 22 E 555/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2009, č. j. 10 Co 435/2009-14, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 5. 2008, č. j. 22 E 555/2008-2, jímž okresní soud nařídil podle vykonatelného platebního výměru VZP ČR ÚP Opava ze dne 17. 3. 2008, č. 9040800361, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním.
Dovolání je opožděné.
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 1, věta první, odst. 2, věta druhá, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (§240 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.). Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první, o. s. ř.). Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2, věty první a druhé, o. s. ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 3 o. s. ř.).
V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, obsahující řádné poučení o možnosti podat dovolání, doručen povinné dne 24. 7. 2009 a dovolání, adresované soudu prvního stupně, jmenovaná podala k poštovní přepravě dne 30. 9. 2009. Posledním dnem lhůty, v níž mohla dovolání učinit u soudu, popřípadě podat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, však byl čtvrtek 24. 9. 2009; dovolání tedy bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v §240 odst. 3, větě druhé, o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání jako opožděné odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218a o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. (dovolatelka na náhradu svých nákladů právo nemá a oprávněné v tomto stádiu řízení žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. září 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu