ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1331.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 1331/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné A. K. , zastoupené Jiřím Drápalem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 5/12, proti povinnému R. K. , zastoupenému JUDr. Janem Vočkou, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 12, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 5 E 157/2008, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. listopadu 2009, č. j. 10 Co 860/2009 - 58, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 8. 6. 2009, č. j. 5 E 157/2008 - 40, nařídil podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 8. 10. 2007, č. j. 9 C 280/2006 - 66, výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinného č. 12 nacházejícího se na adrese Sychrov č.p. 90 ve Vsetíně, sestávajícího ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, přestěhováním věcí povinného a všech, kdo s ním bydlí na základě jeho práva, do zajištěného náhradního bytu č. 11 v Karolince, Nábřežní č.p. 515, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 11. 2009, č. j. 10 Co 860/2009 - 58, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně i řízení odvolacího, přičemž v poučení tohoto rozhodnutí uvedl, že „proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné (srov. Čl. II., odstavec 12. Přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb.)“.
Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání.
Povinný ve svém písemném vyjádření k dovolání uvedl, že jeho přípustnost lze dovozovat jen z §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř., a navrhl, aby dovolání bylo jako zjevně bezdůvodné odmítnuto.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 19. listopadu 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí lze dovolání podat jen v případech uvedených v §238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. §238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání oprávněné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť oprávněná s ohledem na výsledek tohoto řízení nemá na jejich náhradu právo, a náklady povinného vynaložené na sepis vyjádření k dovolání nelze za stavu, kdy dovolání není objektivně přípustné, o čemž byl povinný řádně odvolací soudem poučen, považovat na účelně vynaložené náklady na bránění práva.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. června 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu