ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1446.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 1446/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné společnosti Apston Capital Ltd. , IČ 408579, se sídlem v Dublinu, 4 th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Irská republika, zastoupené Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti povinným 1) P. K ., a 2) J. P ., zastoupené JUDr. Josefem Fojtíkem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánkova 1074, pro 211.370,33 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 16 Nc 5144/2008, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze 30. 10 .2009, č.j. 73 Co 770/2009-61, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud (kromě jiného) změnil ve vztahu mezi oprávněnou a druhou povinnou usnesení z 3.3.2008, č.j. 16 Nc 5144/2008-23, jímž okresní soud nařídil exekuci, tak, že návrh na její nařízení zamítl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala oprávněná dovolání.
Druhá povinná navrhla odmítnutí dovolání jako zjevně bezdůvodného s odůvodněním, že smlouva o postoupení pohledávky „vykazuje natolik zásadní nedostatky, že nemůže být podkladem pro přechod práva na oprávněného.“
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Čl. II Přechodných ustanovení, bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1.7.2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. plyne, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci krajský soud rozhodl o odvolání druhé povinné 30. 10. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí již přípustné není, jak také výslovně uvedl v poučení napadeného usnesení odvolací soud.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o.s.ř.), dovolání podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že druhé povinné, jež by měla právo na jejich náhradu podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§142 odst. 1 o.s.ř.) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem (návrhem na odmítnutí dovolání pro jeho zjevnou bezdůvodnost) nevedlo k výsledku dovolacího řízení, jímž bylo odmítnutí dovolání jako objektivně nepřípustného, aniž se soud mohl zabývat jeho (případnou) věcnou důvodností.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu