ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1595.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 1595/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné České Republiky - Č. i. ž. p. , zastoupené advokátem, proti povinnému Z. Š. , zastoupenému advokátem, pro 101.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 7 Nc 1401/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2008, č. j. 10 Co 482/2007 - 31, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 13. 8. 2007, č. j. 7 Nc 1401/2007 - 14, nařídil podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 500/1279/50211/06 ze dne 31. 7. 2006 (kterým bylo v odvolacím řízení částečně změněno rozhodnutí Č. i. ž. p. ze dne 26. 5. 2006, č.j. 41/OOO/0615102.01/06/PMU) exekuci k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 100.000,- Kč, dále pro náklady předcházejícího řízení ve výši 1.000,- Kč, náklady exekuce a náklady oprávněné, které budou v průběhu řízení stanoveny, a jejím provedením pověřil soudního exekutora, E. ú. P.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15. 1. 2008, č. j. 10 Co 482/2007 - 31, odvolání povinného proti usnesení soudu prvního stupně podle §44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, neboť neobsahovalo žádné námitky týkající se skutečností rozhodných pro nařízení exekuce.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podává je z důvodů podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Namítá, že mu byl povolen splátkový kalendář exekuované částky, podle kterého měl být celý dluh splacen v období od 20. 1. 2007 do 20. 12. 2007 s tím, že ztráta výhody splátek do samotného výroku pojata nebyla a bylo na ni odkázáno pouze v odůvodnění rozhodnutí, což podle názoru povinného nemůže přivodit zamýšlené důsledky. Jelikož návrh na nařízení exekuce byl podán dne 9. 8. 2007, tedy ještě před vypršením splátkového kalendáře, stalo se tak v době, kdy rozhodnutí „ČOI“ nebylo ještě vykonatelné, a exekuce tak vůbec neměla být nařízena. Navrhl, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno.
Oprávněná se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby bylo jako nedůvodné zamítnuto. Poukázala na to, že rozhodnutím Č. i. ž. p. (nikoliv „ČOI“, jak dovolatel nesprávně uvedl), č.j. 10/OE/0629705.04/07/RSV, povolila povinnému k jeho žádosti podle §60 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, úhradu dlužné částky ve splátkách, a to přímo ve výroku tohoto rozhodnutí, v němž se uvádí: „Toto povolení splátek je vázáno na podmínku, že každá splátka bude zaplacena nejpozději vždy ke 20. dni příslušného měsíce…“. Jelikož povinný nezaplatil v předepsaných lhůtách ani jednu ze splátek, nebyla splněna uvedená podmínka, na kterou bylo rozhodnutí o povolení splátek vázáno, čímž se stala splatnou celá pohledávka, a podání návrhu na nařízení exekuce dne 9. 8. 2007 tudíž nebránila žádná právní překážka.
Dovolací soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II, bod 12., část první, zákona.č. 7/2009 Sb.) a po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání povinného není podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
Dovolatel žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným (§237 odst. 3 o. s. ř.), v dovolání nevymezil, a ani na základě jeho námitek k tomuto závěru nelze dospět, neboť je povinný uplatnil až v dovolacím řízení, a z hlediska §241a odst. 4 o. s. ř. tak jde o nepřípustné novoty, jimiž se dovolací soud nemohl zabývat; účelem dovolacího řízení je totiž přezkoumání věcné správnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. v témže znění není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu