ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1833.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 1833/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné GE Money Multiservis, a.s. , se sídlem v Praze 4 – Michli, Vyskočilova 1422/1a, IČ 49241150, zastoupené JUDr. Vladislavem Cilínkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 36, proti povinnému I. P ., pro 32.222,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 4 Nc 3148/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 27. 9. 2006, č. j. 22 Co 367/2006-23, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 27. 9. 2006, č. j. 22 Co 367/2006-23, se ruší a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením z 20. 6. 2006, č. j. 4 Nc 3148/2006-13, okresní soud zamítl návrh na nařízení exekuce s odůvodněním, že nařízení bylo navrženo proti I. P., zatímco exekuční titul (ač žaloba byla podána proti I. P.) „zní proti J. P..“
Krajský soud k odvolání oprávněné změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuci nařídil. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že usnesením ze 16. 8. 2006, č. j. 14 C 1143/2003-69, bylo k návrhu oprávněné záhlaví exekučního titulu (rozsudku Okresního soudu Brno – venkov ze 14. 10. 2003, č. j. 14 C 1143/2003-58) opraveno tak, že jako žalovaný byl označen I. P., že tedy bylo nařízení exekuce navrženo proti osobě, proti níž směřoval exekuční titul.
Proti tomuto rozhodnutí podal dovolání povinný, jenž ohlásil všechny tři dovolací důvody (§241a odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř.). Aniž specifikuje, v čem spatřuje naplnění každého z nich, namítá především, že k exekuci navržený rozsudek nebyl doručen do vlastních rukou jeho opatrovníka (ustanoveného mu podle §29 odst. 3 o. s. ř.), tedy Mgr. Jitce Stráníkové, tehdejší justiční čekatelce Okresního soudu ve Svitavách, nýbrž paní Daně Romportlové jakožto zmocněnkyni Okresního soudu ve Svitavách k přebírání pošty. Z uvedeného povinný dovozuje, že zde není vykonatelný exekuční titul a navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.
Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání.
Dovolání, přípustné podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je důvodné.
Podle §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř., je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
A právě takovou jinou vadou (ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) trpí dané řízení. Při nařízení exekuce totiž soud zkoumá především, zda existuje exekuční titul vykonatelný po formální i materiální stránce.
Závěr o vykonatelnosti titulu je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda k exekuci navržený rozsudek byl povinnému, resp. v souzené věci jeho opatrovníkovi, řádně doručen. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Za použití druhého (posuzováno podle obsahu dovolání) z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že odvolací soud okolnost, zda mu byl exekuční titul řádně doručen, nezjišťoval.
Jak plyne z doručenky na č. l. 59 připojeného spisu nalézacího soudu Brno – venkov, sp. zn. 14 C 1143/2003, byl k exekuci navržený rozsudek doručen vskutku Daně Romportlové, nikoli justiční čekatelce Mgr. Jitce Stráníkové jakožto soudem ustanovenému opatrovníkovi povinného. Tato skutečnost přitom neplyne jen z podpisu a otisku služebního razítka uvedené pracovnice soudu pověřené k přebírání zásilek určených soudu (k doručování zásilek adresovaných soudu viz odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 1106/2003, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod poř. č. 133), ale také z vadného označení adresáta zásilky spočívajícího v nesprávném pořadí údajů na doručence.
Podle ustanovení §5 odst. 1 vyhlášky č. 28/2001 Sb., ministerstva dopravy a spojů, účinné od 25. 1. 2001 do 7. 5. 2004 (tedy i v době doručování předmětného rozsudku), musí být adresa adresáta uvedena tak přesně, aby nevznikly pochybnosti, kde a komu má držitel poštovní licence dodat poštovní zásilku nebo vyplatit poukázanou peněžní poukázku.
Podle §5 odst. 2 citovaného zákona adresa v následujícím pořadí obsahuje
a) označení adresáta – u fyzické osoby její jméno a příjmení, k nimž může být připojeno i její rodné číslo nebo datum narození; u právnické osoby její název nebo obchodní firma, popřípadě i označení příslušné organizační složky,
b) má-li být poštovní zásilka nebo poštovní poukaz adresátovi dodán prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby, i její dostatečné přesné označení,
c) místo dodání – název ulice, náměstí apod.; číslo domu, popřípadě i číslo bytu; název obce, její části apod.
Takovýmto zákonem předepsaným způsobem však adresát zásilky, v níž byl doručován vykonávaný rozsudek, označen nebyl. Jak plyne z doručenky, jako adresát byl označen
Okresní soud Svitavy
Mgr. Jitka Stráníková
justiční čekatelka
Dimitrovova 33
568 19 Svitavy.
V souladu s takovýmto – ovšem z hlediska, komu měl být ve skutečnosti vykonávaný rozsudek doručen, nesprávným – označením pak došlo k tomu, že místo opatrovnice povinného, jež měla vykonávaný rozsudek převzít do vlastních rukou, tento rozsudek převzala pracovnice soudu (na doručence označeného jako adresát) pověřená přebíráním pošty.
Z uvedeného plyne, že odvolací exekuční soud, jestliže uvedené pochybení nalézacího soudu při doručování exekučního titulu přehlédl a jestliže tedy řádně nezjistil, že titul byl doručen osobě jiné než zástupci povinného, zatížil řízení vadou, jež mohla mít – a v daném případě měla – za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud napadené rozhodnutí bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc podle první věty třetího odstavce téhož ustanovení vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný (§243d odst. 1, část první věty za středníkem o. s. ř.).
V novém usnesení odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu