ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2053.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2053/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného P. Č ., zastoupeného JUDr. Ing. Kristínou Podzimkovou Miedzgovou, CEMS MIM, advokátkou se sídlem v Praze 1, Panská 6, proti povinným 1) M. M ., a 2) R. M ., zastoupené JUDr. Jiřinou Smrkovskou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Lucemburská 1599/13, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 22 E 33/2008, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze z 10. 9. 2009, č. j. 53 Co 247/2009-42, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Povinní jsou povinni zaplatit oprávněnému společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.300,- Kč k rukám advokátky JUDr. Ing. Kristíny Podzimkové Miedzgové, CEMS MIM.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud potvrdil usnesení z 25. 2. 2009, č. j. 22 E 33/2008-23, kterým obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí, podali povinní dovolání.
Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Čl. II Přechodných ustanovení, bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. plyne, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání 1) povinného 10. 9. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí již není přípustné. Na tomto závěru nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle něhož je dovolání proti němu (za určitých podmínek) přípustné; takové nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení 1) povinného (srov. §241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.), bez nařízení jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.) dovolání podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněnému podle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 2.000,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§1 odst. 1, §2 odst. 1, §12 odst. 1 písm. a/ bod 2, §14 odst. 1, §15 a §16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb.), sníženou o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky na částku 1.000,- Kč, a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. července 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu