ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.237.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 237/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení ve Svitavách , se sídlem ve Svitavách, Erbenova 205/1, proti povinné A. K. , pro 13.730,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 22 E 231/2009, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. července 2009, č. j. 22 Co 301/2009 - 18, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 3. 3. 2009, č. j. 22 E 231/2009 - 9, nařídil podle vykonatelného platebního výměru Okresní správy sociálního zabezpečení ve Svitavách ze dne 28. 7. 2003 č. 110/03 k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 13.730,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné s tím, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na další náklady, které budou oprávněné v průběhu tohoto výkonu rozhodnutí proti povinné přiznány.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 30. 7. 2009, č. j. 22 Co 301/2009 - 18, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Na usnesení odvolacího soudu reagovala povinná nejasným podáním, označeným jako dovolání, jímž podle svého obsahu zřejmě mínila podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. července 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí lze dovolání podat jen v případech uvedených v §238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, nepočítá [srov. §238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl (okolnost, že při podání dovolání nebyla zastoupena advokátem, je z důvodu nepřípustnosti dovolání nerozhodná - k tomu srov. §241b odst. 2 o. s. ř.). Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Olga P u š k i n o v á, v. r.
předsedkyně senátu