ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.258.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 258/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné L. A. , zastoupené Mgr. Robertem Valou, advokátem se sídlem ve Znojmě, Dolní Česká 345/32, proti povinnému J. A. , zastoupenému JUDr. Miloslavem Černochem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Na Rejdišti 608/5, pro 23.662,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 8 Nc 5708/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. září 2009, č. j. 26 Co 583/2008 - 32, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 26. 6. 2008, č. j. 8 Nc 5708/2008 - 8, nařídil podle vykonatelného usnesení téhož soudu ze dne 13. 3. 2008, č. j. 5 C 550/2004 - 198, k vymožení pohledávky oprávněné v celkové výši 23.662,- Kč s úrokem 2 % od 13. 3. 2004 do zaplacení exekuci na majetek povinného s tím, že nařízená exekuce se vztahuje i na náklady exekuce a náklady oprávněného, které budou v jejím průběhu stanoveny; provedením exekuce pověřil soudní exekutorku JUDr. Jitku Studenou, Exekutorský úřad Přerov.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 9. 2009, č. j. 26 Co 583/2008 - 32, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž se domáhal jeho zrušení s tím, aby věc byla vrácena „k novému projednání obecným soudům“.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12., části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 18. září 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí lze dovolání podat jen v případech uvedených v §238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. §238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2010
JUDr. Olga P u š k i n o v á, v. r.
předsedkyně senátu