ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2806.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 2806/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného Zemědělského obchodního družstva Radomyšl „v likvidaci“ , se sídlem v Radomyšli, IČ 48245241, zastoupeného Mgr. Janem Hoškem, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Sokolovská 980, proti povinnému E. K. , za účasti manželky povinného A. K. , zastoupené Mgr. Ilonou Nepeřenou, advokátkou se sídlem ve Strakonicích, Plánkova 600, pro 725.665,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 8 Nc 3554/2004, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. února 2009, č.j. 24 Co 143/2009-50, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 10. 2008, č.j. 8 Nc 3554/2004-38, jímž okresní soud zastavil exekuci (nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 18. 5. 2004, č.j. 8 Nc 3554/2004-6). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že předmětem exekuce je pohledávka z obchodněprávního vztahu, která je promlčena, neboť desetiletá promlčecí doba uvedená v §408 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), začala běžet v roce 1993 a návrh na nařízení exekuce byl podán až 3. 5. 2004. Námitku promlčení lze uplatnit kdykoli za řízení.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. d), 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), oprávněný namítá, že i kdyby byla jeho pohledávka promlčena, není vedení exekuce nepřípustné. Promlčením pohledávka nezaniká, jen ji nelze přiznat v nalézacím řízení a v exekučním řízení nelze nařídit exekuci. Má zato, že námitku promlčení mohl povinný úspěšně vznést jen do právní moci nařízení exekuce, což neučinil. Usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci a jejímu zastavení proto brání překážka věci rozhodnuté, v řízení již byly vynaloženy náklady na znalecké posudky a byla vydána dražební vyhláška. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Oprávněný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, nepřednesl, a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.
Otázku promlčení pravomocně přiznaného práva vyplývajícího z obchodního závazkového vztahu odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou soudní praxí, podle níž toto právo se ve smyslu §408 odst. 1 obch. zák. promlčuje v deseti letech ode dne, kdy promlčecí doba začala běžet poprvé; u práva na plnění závazku tedy podle §392 odst. 1 obch. zák. ode dne, kdy měl být závazek splněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1595/2002, ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1290/2003, a ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 316/2005).
Ustálená soudní praxe rovněž dovodila, že promlčení vymáhané pohledávky je důvodem k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), pokud povinný (dlužník) námitku promlčení uplatnil (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. Cpj 159/79, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10/ 1981 pod poř. č. 21, str. 188-189 a str. 526-527, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 829/2005, ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 20 Cdo 47/2006, ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 20 Cdo 1111/2007, ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2118/2005). Protože okolnost, zda pohledávka přiznaná exekučním titulem není promlčena, k předpokladům nařízení exekuce na rozdíl od prekluze práva nepatří, nemůže se otázkou promlčení soud v řízení, jež nařízení exekuce předchází, zabývat. Povinný může vznést námitku promlčení kdykoliv za řízení, neboť žádné zákonné ustanovení uplatnění této námitky neomezuje jen na některé fáze exekučního řízení.
Napadené rozhodnutí je tudíž v souladu se standardní judikaturou; podmínky pro vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. splněny nejsou, a proto je Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Podle obsahu spisu povinnému a jeho manželce, kterým by příslušela náhrada nákladů řízení, náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. září 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v.r.
předsedkyně senátu