ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2866.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 2866/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné K. D. , proti povinnému PSM a. s. „v likvidaci“ , se sídlem v Olomouci, Na Střelnici 343/48, pro 29.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 51 Nc 6297/2006, o dovolání JUDr. Aleše Chovance, soudního exekutora, se sídlem Exekutorského úřadu v Opavě, Bochenkova 19, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 8. 2007, č. j. 40 Co 1029/2007-47, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 22. 2. 2007, č. j. 51 Nc 6297/2006-22, zastavil exekuci nařízenou svým usnesením ze dne 17. 10. 2006, č. j. 51 Nc 6297/2006-19 (výrok I.), oprávněné uložil zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 7.735,- Kč (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů exekučního řízení (výrok III.).
Krajský soud napadeným rozhodnutím k odvolání oprávněné usnesení okresního soudu změnil tak, že se exekuce nezastavuje. Dospěl k závěru, že oprávněná je nemajetná a splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 odst. 1, věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Za této situace není dán důvod k zastavení exekuce podle §55 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších předpisů, ve znění účinném do 31. 10. 2009 (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb .“ ).
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním soudní exekutor, přičemž přípustnost dovolání opírá o §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009. Namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), současně přikládá napadenému rozhodnutí zásadní právní význam. Nesouhlasí s názorem, že v případě nemajetnosti oprávněné nelze exekuci podle §55 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. (ve znění do 31. 10. 2009) zastavit. Uvedl, že povinný je v likvidaci, žádný majetek již nemá, takže je pravděpodobné, že exekuce bude zastavena a že případné náklady ponese exekutor. Podle jeho názoru si musí být oprávněná vědoma toho, že pokud podá návrh na nařízení exekuce, musí také uhradit zálohu. V opačném případě musí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání, přípustné podle §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř., není důvodné.
Jelikož vady podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků oprávněnou podle §138, odst. 1, věty první, o. s. ř. je důvodem nezastavení exekuce podle §55 odst. 2, věty druhé, zákona č. 120/2001 Sb., ve znění do 31. 10. 2009.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o tento případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Podle ustanovení §55 odst. 2, věty druhé, zákona č. 120/2001 Sb., ve znění do 31. 10. 2009, soud exekuci nezastaví, jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu.
Protože pro exekuční řízení žádný zvláštní předpis přijat nebyl, je nutno tímto předpisem rozumět občanský soudní řád, který pro exekuční řízení platí subsidiárně (§52, odst. 1, zákona č. 120/2001 Sb.). Podmínky, za jakých lze účastníkovi přiznat osvobození od soudních poplatků, upravuje §138, odst. 1, věta první, o. s. ř. Podle něj může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Odůvodňují-li tedy poměry oprávněné osoby osvobození od soudních poplatků, soud nemůže návrhu na zastavení exekuce podle §55 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 10. 2009, vyhovět.
Zjistil–li v souzené věci odvolací soud, že oprávněná je nemajetná a její poměry osvobození od soudních poplatků odůvodňují (v tomto směru nebyly skutkové závěry o majetkových poměrech oprávněné odvolatelem ani zpochybněny), je jeho právní závěr o tom, že nelze exekuci podle §55 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 10. 2009, zastavit, správný.
Protože se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu nepodařilo právní závěr odvolacího soudu zpochybnit, Nejvyšší soud, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2, věty před středníkem,o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. července 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu