ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.3364.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 3364/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného statutárního města Zlín , proti povinnému R. M. , o odstranění stavby, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 13 Nc 589/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 2009, č. j. 12 Co 656/2008-28, takto:
Dovolaní se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. 8. 2007, č. j. 13 Nc 589/2006-12, kterým Okresní soudu ve Zlíně nařídil podle rozhodnutí Magistrátu města Zlín, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 28. 3. 2003, č. j. ÚP/258/03/Vý, k vynucení povinnosti povinného odstranit stavbu ocelové konstrukce pro uchycení vodního kola na pozemku p. č. 673/216 v katastrálním území Zlín, ulice Slovenská, a pro náklady exekuce, které budou vyčísleny, exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Martina Růžičku.
Povinný podal proti usnesení krajského soudu dovolání.
Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ o. s. ř.“ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, část první zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce dne 6. 11. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Proto Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval otázkou povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. listopadu 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu