ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4199.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 4199/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Mysliveckého sdružení „Vesecko“ – Malý Rohozec , se sídlem v Turnově, Nádražní 1105, zastoupeného JUDr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem v Turnově, Husova 602, proti povinnému J. J. 6, zastoupenému Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1685/19, pro 94 340,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 12 Nc 4423/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 4. 2008, č. j. 25 Co 20/2008-73, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 9. 8. 2007, č. j. 12 Nc 4423/2007-7, kterým Okresní soud v Jičíně nařídil podle platebního rozkazu téhož soudu ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. 28 Ro 1309/2005, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 94 340,- Kč a vyčíslených úroků z prodlení, pro náklady předešlého řízení ve výši 26 136,90 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu vyčísleny, exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Jiřího Štrincla, Ph.D. Současně uložil povinnému zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové na nákladech odvolacího řízení 579,30 Kč. Uzavřel, že exekuční titul je vykonatelný, neboť provozovatel poštovních služeb doručil platební rozkaz povinnému do jeho vlastních rukou; neuvěřil výpovědi otce povinného, že nedopatřením převzal zásilku on, aniž by prokázal svoji totožnost poštovní doručovatelce. Současně odvolací soud neuvěřil tomu, že poštovní doručovatelka vědomě předala písemnost otci povinného a dodatečně dopsala číslo občanského průkazu povinného.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „o. s. ř.“), namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Uvedl, že odvolací soud se nevypořádal s otázkou, zda bylo povinnému doručeno usnesení o nařízení exekuce, a pouze konstatoval, že mu byl doručen exekuční titul. Z tohoto důvodu se nemohl ani zabývat otázkou včasnosti odvolání. Jestliže je přitom u doručení platebního rozkazu a usnesení o nařízení exekuce použita stejná argumentace, že obě písemnosti za povinného převzal jeho otec a že podpis na obou doručenkách je totožný, je zřejmé, že se soud nezabýval odvoláním v plném rozsahu a že jeho rozhodnutí je vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. Vytýká odvolacímu soudu, že nenechal vypracovat znalecký posudek ohledně pravosti podpisu na doručenkách. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí pak spatřuje v tom, že odvolací soud řeší pro spor zásadní procesní otázku ve dvou namítaných případech zcela odlišně (platební rozkaz považuje za doručený a v druhém případě považuje odvolání podané včas). Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Povinný sice přisuzuje napadenému usnesení zásadní právní význam, hodnocením jím uplatněných argumentů však k takovému závěru dospět nelze. Namítá-li povinný, že odvolací soud neprovedl jím navržený důkaz (znalecký posudek), uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Stejně je třeba zařadit i další dovolatelovu námitku, že se soud nevypořádal se skutečností, že usnesení o nařízení exekuce bylo také původně doručeno jeho otci a že podpis na doručence je stejný jako na doručence z obálky, v níž byl doručen platební rozkaz. Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, stejně jako případné vady uvedené v §229 odst. l, odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. l písm. c) o. s. ř. (vyjma případu – o který zde nejde – kdy by samotná vada, pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právního významu), nezakládají.
Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. října 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu