ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4438.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4438/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné nezl. M. P. , zastoupené zákonnou zástupkyní L. P., proti povinnému Mgr. M. P. , zastoupenému advokátem, pro výživné, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 27 E 1211/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8.7.2009, č.j. 9 Co 145/2009-57, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 21.1.2009, č.j. 27 E 1211/2008-12, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, podal povinný dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Čl. II Přechodných ustanovení bodu 12. zákona č. 30/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1.7.2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1.7.2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1.7.2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. dále vyplývá, že od 1.7.2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 8.7.2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na nepřípustnosti dovolání nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst. l a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné, která by měla na jejich náhradu právo, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2010
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu