ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4463.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4463/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněných a) J. K. a b) M. K. , zastoupených JUDr. Karlem Stečínským, advokátem se sídlem v Praze 4, Ohradní 1352, proti povinné TRADE LINK, spol. s r. o., se sídlem v Praze 10, Moskevská 63, zastoupené Mgr. Karlem Hnilicou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 40, za účasti Frenn Trading B.V. , se sídlem v Nizozemí, Aarle Rixtelseweg 14, 5707GL, Helmond, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 48/286, a vydražitele JUDr. M. Š. , zastoupeného JUDr. Pavlem Ondrou, advokátem se sídlem v Praze 1, Celená 26, pro 2 630 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 19 Nc 6888/2003, o dovolání vydražitele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2007, č. j. 16 Co 55/2007-53, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím k odvolání povinného a společnosti Frenn Trading. B.V. změnil usnesení o příklepu ze dne 10. 12. 2004, č. j. 092 EX 58/03-27 (jímž soudní exekutor JUDr. Ján Locek, se sídlem exekutorského úřadu v Kutné Hoře, Šultysova 154-5, udělil vydražiteli JUDr. M. Š. příklep na blíže specifikované nemovitosti v katastrálním území Modřany, obec Praha, za nejvyšší podání 4,720.000,- Kč, na něž započetl složenou jistotu 250.000,- Kč a k doplacení zbytku kupní ceny stanovil dvouměsíční lhůtu od právní moci usnesení o příklepu) tak, že příklep se neuděluje (§336k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o. s. ř.“/ ve spojení s §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Odvolací soud dospěl k závěru, že v průběhu dražby došlo k porušení zákona a že napadené usnesení o příklepu nemělo být vůbec vydáno z důvodu souběžně probíhající exekuce prodejem podniku povinné (exekuční příkaz prodejem podniku povinné ve prospěch oprávněné Frenn Trading B.V. byl vydán dne 7. 11. 2003 soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým pod č. j. EX 2903/03-37). Odvolací soud s odkazem na §338zn o. s. ř. a §16 zákona č. 119/2001 Sb. dovodil, že nelze provést exekuci na nemovitosti patřící k podniku, na něž je vedena exekuce prodejem podniku (§254 odst. 2 o. s. ř.). Nepovažoval za relevantní, zda předmětná nemovitost slouží provozu podniku, rozhodující je, že nemovitost je vlastnictvím povinné a že na ni je vedena exekuce prodejem podniku. Otázku, zda předmětná nemovitost slouží provozu podniku (§338g odst. 2 o. s. ř.) či zda povinná vůbec vlastní podnik, nepřísluší rozhodovat v tomto řízení, ale pouze při exekuci prodejem podniku. Porušení zákona v průběhu dražby soud shledal i v postupu exekutora, jímž nepřipustil k dražbě dražitele A-Trading a. s., se sídlem Praze 3, Písecká 9/1968, s odůvodněním, že se k dražebnímu jednání dostavil a dražební jistotu uhradil pozdě.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl vydražitel dovoláním, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a jako dovolací důvod uvádí vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dále nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. a/, b/ o. s. ř.). Naplnění těchto důvodů spatřuje v tom, že ačkoli společnost Frenn Trading B.V. neměla aktivní legitimaci k podání odvolání proti usnesení soudního exekutora o příklepu a nebyla účastníkem řízení, přesto jí bylo jako dalšímu oprávněnému toto usnesení doručováno a odvolací soud se následně věcně zabýval jejím odvoláním (jemuž navíc přisvědčil). Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se neřídil závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1256/99, publikovaného jako Rc 57/2000, a dovozuje, že byť se dražba posléze ukázala „podivná“, přesto se stal vlastníkem dražených nemovitostí. Přirovnává situaci k nabytí věci v komisi, kde je chráněna dobrá víra nového vlastníka a kde za případný exces odpovídá komisionář. Z toho, že nabytí vlastnictví příklepem je originálním způsobem nabytí, dovozuje, že k nabytí v projednávané věci skutečně došlo bez ohledu na to, zda „ z pohledu dražebního řízení bylo vše v pořádku “; a pokud ne, pak je „ legitimní takový závěr konstatovat, nicméně bez důsledků k nabytí vlastnictví “. Nemělo-li k příklepu dojít z jakýchsi procesních formalit, domnívá se, že to nemůže mít vliv na jeho nabytí vlastnictví. Odvolacímu soudu dále vytýká, že dražební příklep nemohl být aktem nulitním, neboť se nejedná o právní akt z pohledu veřejnoprávního. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávnění se ve svém vyjádření ztotožnili s názory dovolatele a navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
Soudní exekutor JUDr. Ján Locek ve svém vyjádření k dovolání odkázal na právní názor vyjádřený ve svém usnesení ze dne 1. 9. 2005, č. j. 092 EX 58/03-23, v němž uvedl, že usnesení o příklepu je v rozporu s §338zn odst. 1 o. s. ř., neboť je souběžně vedena exekuce prodejem podniku povinné.
Dovolací soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání - přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – není důvodné.
Dovolací soud se předně ztotožňuje s námitkou dovolatele, že společnost Frenn Trading B.V., se sídlem v Nizozemí, Aarle Rixtelseweg 14, 5707GL, Helmond, nebyla osobou legitimovanou k podání odvolání, a to ani jako další oprávněná osoba. Za dalšího oprávněného se ve smyslu §335 odst. 2 o. s. ř. považuje ten, kdo podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitosti u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, a to ode dne podání návrhu. V exekučním řízení podle zákona č. 120/2001 Sb., kde o způsobu exekuce rozhoduje exekutor, je přistoupení dalšího oprávněného pojmově vyloučeno. Odvolací soud tak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. V souzené věci však takový následek neměla, protože shodné námitky jako uvedená společnost vznesl v odvolání povinný, jehož oprávnění k odvolání vyplývá z §336k odst. l o. s. ř., a to bez omezení vyplývajících z §336j odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Předmětem dovolacího přezkumu je proto závěr odvolacího soudu, že při nařízení dražebního jednání došlo k porušení zákona, jež mělo za následek neudělení příklepu.
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Podle §16 zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění do 31. 10. 2009 (se zřetelem k době konání dražby a udělení příklepu, jakož i k době vydání napadeného usnesení), platí, že nařízením výkonu rozhodnutí prodejem podniku soudem nebo vydáním exekučního příkazu o prodeji podniku soudním exekutorem se přerušují již nařízené exekuce , kterými byly postiženy movité věci, nemovitosti a jiné pohledávky než z účtu u peněžního ústavu, jestliže patří k podniku. Oprávnění z těchto exekucí mají jako věřitelé povinného právo na uspokojení z rozdělované podstaty, aniž by museli vymáhanou pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří k podniku (odst. 1). Exekuce, kterými byly postiženy movité věci, nemovitosti a jiné pohledávky než z účtu u peněžního ústavu patřící k podniku, nařízené po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku soudem nebo po vydání exekučního příkazu o prodeji podniku soudním exekutorem, nelze až do skončení řízení před soudem nebo soudním exekutorem provést. Možnost oprávněných z těchto exekucí přihlásit svou pohledávku podle zvláštního právního předpisu není dotčena (odst. 2). Nebyla-li pohledávka oprávněných uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty získané prodejem podniku, pokračuje se po pravomocném skončení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel (odst. 3).
Podle §336k odst. 3 o. s. ř. (jež se podle §69 zákona č. 120/2001 Sb. přiměřeně užije i při exekuci prodejem nemovitostí) odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení §219a (o zrušení rozhodnutí prvního stupně) se nepoužije.
Z citovaného ustanovení §16 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. vyplývá, že vydáním exekučního příkazu prodejem podniku se mimo jiné přerušují exekuce prodejem nemovitostí, jestliže patří k podniku. Zda je tato podmínka splněna, lze však řešit, jak správně uvedl odvolací soud, jen v exekuci prodejem podniku; to v podstatě znamená, že k přerušení exekuce prodejem nemovitostí dochází vždy. Přistoupil-li exekutor k dražbě nemovitostí, ačkoliv exekuce jejich prodejem byla ze zákona přerušena, došlo při nařízení dražby k porušení zákona; to se projeví v rozhodnutí odvolacího soudu tak, že usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje.
Protože se uplatněnými námitkami dovolateli nepodařilo správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit, Nejvyšší soud je zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.)
O případných nákladech dovolacího řízení rozhodne exekutor (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. února 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu