ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4717.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 4717/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné UniCredit Bank Czech Republic, a.s. , se sídlem v Praze 1, Novém Městě, Na Příkopě 858/20, identifikační číslo osoby 64948242, zastoupené JUDr. Tomášem Jírou, advokátem se sídlem v Praze 6, Hradčanech, Tychonova 44/3, proti povinnému A. D. , pro 7.891,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově pod sp. zn. 129 Nc 2759/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 26. 3. 2010, č. j. 56 Co 87/2010-23, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze 14. 1. 2010, č. j. 129 Nc 2759/2009-15, jímž okresní soud podle §208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako opožděné odvolání povinného proti usnesení téhož soudu ze 14. 9. 2009, č. j. 129 Nc 2759/2009-8, o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání.
Dovolání není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o. s. ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z §239 odst. 3 o. s. ř., protože napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení podle §43 odst. 2 o. s. ř., nýbrž usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 2003 pod č. 41).
Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl odvolání jako opožděné, a tudíž ani rozhodnutí, jímž odvolací soud takové usnesení potvrdil, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. prosince 2010
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu