ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.5326.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 5326/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného F. P. , zastoupeného JUDr. Evou Pálkovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Tř. 1. máje 623/19, proti povinnému M. Z. , zastoupenému JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Vejvanovského 468, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 4 E 43/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. března 2008, č. j. 21 Co 73/2008 - 22, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 3. 1. 2008, č. j. 4 E 43/2007 - 14, jímž Okresní soud v Kroměříži nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín, ze dne 9. 11. 2005, č. j. 59 Co 69/2005 - 278, k vynucení splnění povinnosti povinného odstranit objekt kůlny na pozemku p.č. 56/1 v katastrálním území Lísky, výkon rozhodnutí, kterým oprávněnému povolil, aby na náklad povinného provedl sám tuto práci: odstranil objekt kůlny na pozemku parc. č. 56/1, který je popsán ve znaleckém posudku č. 12/97 znalce Ing. Miroslava Doležela v situačním plánu, jež tvoří přílohu znaleckého posudku pod písmenem b), s tím, že oprávněný je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení povolených prací; současně uložil povinnému zaplatit oprávněnému zálohu na náklady potřebné na provedení práce ve výši 20.000,- Kč a na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí 2.500,- Kč. Odvolací soud dospěl k závěru, že všechny předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí podle §350 o. s. ř. byly splněny, a k námitkám povinného konstatoval, že případný vznik škody na jeho majetku či podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva nemohou být důvodem pro neprovedení výkonu rozhodnutí, a neztotožnil se ani s jeho výhradou o neurčitosti a nepřezkoumatelnosti výroku usnesení soudu prvního stupně; nemá-li totiž kůlna, která má být odstraněna, samostatné popisné číslo, je dostatečně individualizována údaji o čísle pozemku, na němž se nachází, spolu s odkazem na znalecký posudek obsahující situační plán. Předpokladem nařízení výkonu rozhodnutí není ani konkrétní popis pracovního postupu směřujícího k odstranění kůlny, neboť z §350 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že oprávněný je oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde, přičemž až v případě provádění práce se může ukázat, jaké konkrétní úkony je třeba provést. Soud prvního stupně proto nepochybil, jestliže blíže nevymezil jednotlivé demoliční práce směřující k odstranění kůlny. Uložení povinnosti povinným složit zálohu na náklady, které si práce vyžádají, pak koresponduje s §350 odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Nesprávnost napadeného usnesení spatřuje v tom, že odvolací soud se nezabýval jeho námitkou o neurčitosti výroku usnesení soudu prvního stupně ohledně „vymezení“ kůlny s odkazem na znalecký posudek (který je součástí nalézacího spisu), ani tím, že v případě úspěšnosti stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva, kterou hodlá podat, by odstraněním kůlny došlo ke škodě na jeho majetku, a „nepřihlédl“ ani k tomu, že je třeba specifikovat jednotlivé pracovní úkony, jakými by měla být kůlna odstraněna; z těchto důvodů je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu byla věc vrácena k dalšímu řízení.
Oprávněný v písemném vyjádření k dovolání navrhl, aby bylo zamítnuto.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., části první zák. č. 7/2009 Sb.) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání povinného není podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl a k závěru o splnění této podmínky nelze dospět ani hodnocením námitek v dovolání obsažených.
Rozhodnutí, jímž se ukládá odstranění stavby, lze vykonat podle §350 o. s. ř., který upravuje výkon rozhodnutí provedením prací a výkonů. Podle ustálené judikatury soudů výkon rozhodnutí provedením prací podle §350 o. s. ř. nařídí soud tak, že usnesením povolí oprávněnému, aby přesně označené práce, které vyplývají z exekučního titulu a které měl provést povinný, provedl sám (nebo prostřednictvím jiného). Námitka dovolatele, že „je třeba specifikovat jednotlivé pracovní úkony, jakými by měla být kůlna odstraněna“, není způsobilá přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit, když exekučním titulem mu bylo uloženo, aby odstranil objekt kůlny na pozemku p.č. 56/1 v katastrálním území Lísky [který je popsán ve znaleckém posudku č. 12/97 znalce Ing. Miroslava Doležela v situačním plánu, jenž tvoří přílohu znaleckého posudku pod písmenem b)].
Výtkou, že se odvolací soud nezabýval odvolací námitkou povinného o neurčitosti výroku usnesení soudu prvního stupně ohledně „vymezení“ kůlny s odkazem na znalecký posudek a že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, uplatňuje povinný dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Námitky podřaditelné tomuto dovolacímu důvodu (vyjma případu - o který zde nejde - kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu) jsou k založení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezpůsobilé (srov. §242 odst. 3 o. s. ř.).
Námitka dovolatele, že v případě úspěšnosti stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva, kterou hodlá podat, by odstraněním kůlny došlo ke škodě na jeho majetku, nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů uvedených v §241 a o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť povinný na jejich náhradu s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá právo a náklady oprávněného spojené s vyjádřením k dovolání (hodnotícím jej dvěma větami), nelze považovat za náklady potřebné k účelnému bránění práva (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2700/2008).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. října 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu