ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.569.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 569/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 1, Templová 747/2, zastoupené JUDr. Pavlem Novákem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Bohuslava Martinů 1051/2, proti povinné Ing. L. J ., pro 162,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 Nc 1003/2009, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2009, č. j. 13 Co 388/2009-20, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 5. 3. 2009, č. j. 49 Nc 1003/2009-5, kterým obvodní soud nařídil k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 162 Kč, nákladů nalézacího řízení 6 669.- Kč a nákladů exekuce, které budou v jejím příběhu stanoveny, exekuci, a jejím provedením pověřil JUDr. Jana Fendrycha, soudního exekutora.
Proti usnesení městského soudu podala povinná dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle čl. II Přechodných ustanovení bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednávají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) po 1. 7. 2009 se projednávají a rozhodnou podle příslušných ustanovení o. s. ř. upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinné 21. 8. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné. Na nepřípustnosti nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.) a aniž zkoumal splnění podmínky obligatorního zastoupení účastníka v dovolacím řízení advokátem (§241 o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. dubna 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu