ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.70.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 70/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné A. Š. , zastoupené Dr. Jiřím Taišlem, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 4, proti povinným 1/ J. S. a 2/ J. S. , za účasti vydražitele JV REALITY company s. r. o., se sídlem v Plzni, Růženy Svobodové 685/29, identifikační číslo 263 81 028, pro 74 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 15 Nc 3210/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2009, č. j. 13 Co 44/2009-62, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 2. 5. 2007, sp. zn. 16 Ex 2663/2006, kterým soudní exekutor JUDr. Jiří Doležal udělil příklep vydražiteli JV Reality company s. r. o. na nemovitostech – objekt bydlení č. p. 68 na pozemku parc. č. st. 97/1 v části obce Železná Ruda, a pozemek parc. č. st. 97/1 v katastrálním území Železná Ruda – zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 723 pro katastrální území a obec Železná Ruda. Uzavřel, že výsledná cena dražených nemovitostí byla určena podle znaleckého posudku částkou 1 118 000,- Kč a že nejvyšší podání, za které byly nemovitosti dne 2. 5. 2007 vydraženy, odpovídá nejnižšímu podání, které bylo exekutorem stanoveno v souladu s §336e odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Dále uvedl, že z protokolu o dražbě vyplývá, že soudní exekutor splnil všechny povinnosti vyplývající pro něho z §336e a násl. o. s. ř. Soudní exekutor konstatoval, že nikdo neuplatnil předkupní právo, oznámil jen ty věřitele, kteří přihlásili své pohledávky, a sdělil jejich výši. Odvolací soud rovněž uvedl, že z obsahu protokolu o dražbě vyplývá, že soudní exekutor oprávněné vysvětlil, proč do řízení nemohou být přihlášeny její další dvě pohledávky. Okolnost, že oprávněné bylo doručeno usnesení o příklepu s velkým časovým odstupem, nemůže mít vliv na věcnou správnost rozhodnutí o příklepu.
Oprávněná v dovolání, jehož přípustnost opírá o §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. (ve znění účinném do 30. 6. 2009), namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Vytýká odvolacímu soudu, že vycházel pouze z protokolu o dražebním jednání, který však skutečný průběh dražby vůbec neodráží. Uvedla, že nebyla dodržena třicetidenní lhůta stanovená v §336d odst. 2 o. s. ř., neboť dražební vyhláška byla vydána nejdříve 3. 4. 2007 a dražební jednání proběhlo 2. 5. 2007. Vyhláška v rozporu s §336c odst. 1 písm. e) a odst. 3 o. s. ř. nebyla zveřejněna v obci, v jejímž obvodu se nachází dražená nemovitost. Rovněž odvolacímu soudu vytýká, že k průběhu dražby nevyslechl osoby, které „skutečně jednaly“ a jejichž projevy měly být v protokolu zachyceny. Uvedla, že před protokolárním zahájením dražby soudní exekutor jednal s přítomnými sedmi zájemci ve snaze je od účasti na dražbě odradit. Povinná nesouhlasí ani se způsobem stanovení ceny nemovitosti, který přispěl ke snížení skutečné ceny dražených nemovitosti. Protože při dražebním jednání byla porušena její procesní práva a procesní práva dalších účastníků exekuce, navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a rozhodnutí soudního exekutora zrušil a věc soudnímu exekutorovi vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Čl. II, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jenž podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací přezkum předjímaný ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu. Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu, o který zde nejde /a dovolatelka to ani netvrdí/, kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka napadla) je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní právní význam, nepřednesla, a hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky také dospět nelze.
Odvolací soud vyložil ustanovení §336k odst. 3 o. s. ř. v poměrech projednávané věci v souladu s ustálenou judikaturou i právní naukou (viz např. Kurka, V., Drápal, L., Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Linde Praha a. s. Praha, 2004, s. 552).
Namítá-li dovolatelka, že nebyla dodržena třicetidenní lhůta k nařízení dražebního jednání (což je považováno za porušení zákona při nařízení dražebního jednání) a že dražební vyhláška nebyla doručena obecnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost, jde o nové skutečnosti, které vnesla do řízení až prostřednictvím mimořádného opravného prostředku, aniž je měl k dispozici odvolací soud (odvolání na č. l. 37, 46 a 53), takže dovolací soud by k nim ani v případě jejich významnosti nemohl přihlédnout (srov. §241a odst. 4 o. s. ř.).
Důvodná není námitka týkající se způsobu stanovení ceny nemovitosti, neboť nejnižší podání bylo stanoveno ve výši dvou třetin výsledné ceny, která činila 1 118 000,- Kč (§336e odst. 1 o. s. ř.).
Nedůvodná je rovněž námitka, že před dražbou měl soudní exekutor jednat se sedmi lidmi, kteří měli o draženou nemovitost zájem a od dražby je zrazovat. Rozhodující je pouze, kdo se skutečně dražby zúčastnil, což v souzené věci byla jen JV REALITY company s. r. o., která nemovitosti vydražila.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka dovolatelky, že jí soudní exekutor před zahájením dražebního jednání neumožnil přihlásit další pohledávku za povinnými; tato námitka zůstala pouze v obecné rovině a není zřejmé, o jakou pohledávku se mělo jednat.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu