Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.05.2010, sp. zn. 20 Cdo 704/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.704.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.704.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 704/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného města Plzeň, se sídlem v Plzni, nám. Republiky 1, zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Plzni, Úslavská 33, proti povinnému Mgr. F. K., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Karlem, advokátem se sídlem v Plzni, Nerudova 25, pro 9.680,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 12781/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. července 2008, č. j. 12 Co 291/2008 - 15, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.) : Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 23. 1. 2008, č. j. 73 Nc 12781/2007 - 7, jímž Okresní soud Plzeň-město nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 11. 3. 2004, č. j. 62 Ro 488/2004 - 15, k vymožení nákladů předcházejícího řízení ve výši 9.680,- Kč, pro náklady exekuce a pro náklady oprávněného určené v příkazu exekutora, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítku, Exekutorský úřad Plzeň-město, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Námitku povinného, že „uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení nenese povinný (žalovaný)“ z důvodu, že nalézací soud žalobu zamítl, nepovažoval odvolací soud za opodstatněnou, neboť z exekučního titulu, který je pravomocný a vykonatelný, vyplývá, že jeho výrokem I.b) byla žalovanému (povinnému) uložena povinnost zaplatit žalobci (oprávněnému) náhradu nákladů řízení ve výši 9.680,- Kč (do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu). Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §238a písm. c) o. s. ř. Namítá, že „soud v řízení o nárocích žalovaného rozhodl ve výše uvedené věci a žalobu zamítl“, a že „veškeré nároky z daných případů splnil a nenese tak náklady předcházejících řízení a nemůže být proto nařízena exekuce na neexistující dluh“. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil. Dovolání povinného, jež není přípustné podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., nebylo shledáno přípustným ani podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. Ve vztahu k námitce splnění povinnosti uložené exekučním titulem dovolací soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně judikoval, že při rozhodování o návrhu na nařízení exekuce (výkonu rozhodnutí) se soud nezabývá a nemůže zabývat tím, zda povinnost uložená rozhodnutím (jiným titulem) povinnému byla splněna; v tomto směru soud vychází z tvrzení oprávněného (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1833/2006). Dovolatelem vznášená skutková okolnost, spočívající ve splnění vykonávané povinnosti, je tak uplatnitelná a může být hodnocena jen v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, které předpokládá provádění dokazování, a nikoliv již v rámci rozhodování o nařízení exekuce [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 876/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6/2005, pod poř. č. 101]. Odvolací soud tudíž k uvedené námitce povinného v souladu se zákonem nepřihlédl. Přípustnost dovolání v dané věci podle citovaných ustanovení nemůže založit ani dovolatelova námitka, že „soud v řízení o nárocích žalovaného rozhodl ve výše uvedené věci a žalobu zamítl“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že z exekučního titulu, který je pravomocný a vykonatelný (viz čl. 6 spisu), vyplývá, že jím žalovanému (povinnému) byla uložena povinnost zaplatit žalobci (oprávněnému) náhradu nákladů řízení ve výši 9.680,- Kč (do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu). Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. května 2010 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/25/2010
Spisová značka:20 Cdo 704/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.704.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10