Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.07.2010, sp. zn. 20 Cdo 904/2009 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.904.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.904.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 904/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného STYLE STUDIO s.r.o. , se sídlem Prostějov, Újezd 2175/9a, IČ: 48532894, zastoupeného Mgr. Ivo Tichovským, advokátem se sídlem Ostrava - Slezská Ostrava, Jaklovecká 1249/18, proti povinným 1) Ing. I. V. , 2) J. K. , 3) Ing. Z. M. , 4) Ing. J. Z. , zastoupenému JUDr. Luďkem Zakopalem, advokátem v Bruntále, Krnovská 1397/47, 5) Ing. Z. N. , pro 1.054.772,12 Kč, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 17/2007, o dovolání 4. povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2008, č. j. 10 Co 556/2008-136, takto: Dovolání se zamítá . Odůvodnění: Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 15. 2. 2008, č.j. 29 Nc 17/2007 – 90, zamítl návrh Ing. J. Z., na zastavení exekuce (odstavec I. výroku); exekuci prodejem nemovitostí Ing. J. Z., podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 5. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-37, srážkami ze mzdy Ing. J. Z., u plátce mzdy ELVIS-ALFA s.r.o. podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 5. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-40, přikázáním pohledávky Ing. J. Z., za uhrazení ceny kupní smlouvy nemovitostí zapsaných na LV č. 57 ve výši doplatku kupní ceny 2.200.000,- Kč kupující M. Z. podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 6. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-42, prodejem movitého majetku Ing. J. Z., a to přívěsu do 750 kg za osobní automobil KANGAROO TK91ZVZ18, SPZ 16BRA46 a přívěsu do 750 kg za osobní automobil speciální KORBAS PCB 050, SPZ 17BRA70 podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 16. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-47, ve spojení s usnesením Okresního soudu ze dne 8. 1. 2007, č.j. 29 Nc 17/2007-5, zastavil (odstavec II. výroku) a rozhodl, že navrhovatel Ing. J. Z. nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku). Okresní soud dospěl k závěru, že exekučním titulem byl zavázán k plnění J. Z., exekuce je však prováděná vůči jiné osobě – J. Z. Napadeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci II. výroku, a rozhodl, že exekuce prodejem nemovitostí Ing. J. Z., podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 5. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-37, srážkami ze mzdy Ing. J. Z., u plátce mzdy ELVIS-ALFA s.r.o. podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 5. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-40, přikázáním pohledávky Ing. J. Z., za uhrazení ceny kupní smlouvy nemovitostí zapsaných na LV č. 57 ve výši doplatku kupní ceny 2.200.000,- Kč kupující M. Z. podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 6. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-42, prodejem movitého majetku Ing. J. Z., a to přívěsu do 750 kg za osobní automobil KANGAROO TK91ZVZ18, SPZ 16BRA46 a přívěsu do 750 kg za osobní automobil speciální KORBAS PCB 050, SPZ 17BRA70, podle exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 16. 4. 2007, č.j. 032 Ex 20/07-47, ve spojení s usnesením Okresního soudu ze dne 8. 1. 2007, č.j. 29 Nc 17/2007-5, se nezastavuje. Odvolání soudního exekutora odmítl jako odvolání podané neoprávněnou osobou. Odvolací soud dospěl k závěru, že i když byl povinný Ing. J. Z., označen v exekučním titulu a v návrhu na nařízení exekuce již neplatným rodným číslem (560720/6737), není pochybností, že právě vůči němu byl vydán exekuční titul, s ním bylo v nalézacím řízení jednáno, rovněž v exekučním řízení s ním bylo od počátku jednáno jako s účastníkem řízení a jeho majetek byl postižen exekučními příkazy soudního exekutora. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že rodné číslo je pouze administrativním údajem, který sám o sobě nemůže ovlivnit identitu dotčené osoby. Poukázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 2273/2008, v němž tento soud stanovil, že identitu osoby v rámci exekučního řízení je třeba zjistit zcela určitě a bez pochybností, a dále na usnesení téhož soudu sp.zn. 30 Cdo 596/2002, jež se zabývá identifikací fyzické osoby v návrhu na zahájení řízení. Rovněž připomněl Nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 673/02, v němž Ústavní soud pojímá rodné číslo jako významný identifikátor občana v informačním systému. Odvolacímu soudu vytýká, že své rozhodnutí neopírá o skutečnosti, za kterých byl vydán směnečný platební rozkaz, jenž je exekučním titulem. Na tyto důkazy je třeba nahlížet v souvislosti s datem, kdy došlo k opravě údaje o rodném čísle Ing. J. Z. V době vydání směnečného platebního rozkazu měl povinný rodné číslo 560720/1413. Není tak prokázáno, zda směnku podepsal Ing. J. Z. nebo J. Z. Pro nedostatek pasivní legitimace svědčí i skutečnost, že u Ing. J. Z. jsou uvedeny různé adresy. Je třeba zkoumat i názor ostatních povinných, kterých vystupuje celkem pět, názor jen jednoho z nich je nedostatečný. V roce 1998 existovali dvě osoby se jménem a příjmením J. Z. a bylo povinností soudu v nalézacím řízení přesně identifikovat osobu povinnou. Okresní soud správně konstatuje, že v exekučním titulu byla zavázána osoba (Ing. J. Z., 3) odlišná od osoby, která pak byla zavázána jako osoba povinná v usnesení o nařízení exekuce a v exekučních příkazech. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil. Oprávněný ve vyjádření k dovolání 4. povinného uvedl, že je sice pravdou, že exekuční titul i návrh na nařízení exekuce zní na osobu J. Z., a dané exekuční řízení je vedeno proti osobě J. Z., však není povinný identifikační údaj účastníka občanského soudního řízení. K identifikaci fyzické osoby postačí její jméno, příjmení a bydliště. V dané věci vyšlo najevo, že až do 25. 9. 1996 existovaly dvě fyzické osoby J. Z. Toho dne došlo u jedné z nich – narozené v B., k administrativní změně rodného čísla, u druhé z nich – narozené ve S., S. r., zůstalo rodné číslo nezměněno. Z nalézacího spisu vyplývá, že závazek dlužníka byl mj. zajištěn vlastní bianco směnkou dlužníka avalovanou jeho akcionáři, mj. i Ing. J. Z. V ověřovací doložce úředního ověření podpisu je uvedeno, že tento učinil Ing. J. Z. Dodatek č. 1 k úvěrové smlouvě podepisoval za dlužníka jako statutární orgán i Ing. J. Z. Soudní exekutor postupoval proto správně, když s přihlédnutím ke všem okolnostem dovodil, že exekučním titulem byla uložena povinnost právě Ing. J. Z. Administrativní změna rodného čísla nemůže být na újmu oprávněného. Rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Navrhl, aby dovolací soud dovolání jako nedůvodné zamítl. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.) ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání, přípustné podle §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř., není důvodné. Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), zůstává předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že Ing. J. Z., je v exekučním řízení osobou pasivně legitimovanou. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o tento případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Odvolací soud zjistil, že směnečným platebním rozkazem ze dne 14. 12. 1998, č. j. 1 Sm 443/98-7, Krajský obchodní soud v Ostravě uložil - ve shodě s návrhem na jeho vydání - povinnost zaplatit částku 10.647.346,70 Kč s 6 % úrokem od 28. 7. 1998 do zaplacení, částku 35.491,- Kč a náklady řízení ve výši 434.316,- Kč spolu s dalšími žalovanými i Ing. J. Z. Shodně označil oprávněný povinného č. 4.) i ve svém návrhu na nařízení exekuce ze dne 27. 12. 2006. Exekuční příkazy vydal pověřený soudní exekutor na majetek Ing. J. Z. Dále zjistil, že v evidenci obyvatel je veden J. Z., a dále J. Z. B. U osoby J. Z., byla v informačním systému evidence obyvatel provedena oprava údaje o rodném čísle ve tvaru 560720/6737 na tvar 560720/1413, a to s účinností od 25. 9. 1996, k uvedenému datu mu byl také vydán občanský průkaz s uvedením rodného čísla ve tvaru 560720/1413 (zpráva Ministerstva vnitra, odboru správních činností, oddělení rodných čísel). Podle fotokopie občanského průkazu založeného ve spise je Ing. J. Z. Podle ustálené soudní praxe musí exekuční titul z hlediska materiálního obsahovat přesnou individualizaci oprávněného a povinného, určité a přesné vymezení práva a jemu odpovídající povinnosti k plnění, jakož i přesný rozsah a obsah plnění, včetně stanovení lhůty k plnění tam, kde tuto lhůtu nestanoví přímo procesní předpis (srov. Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí, Cpj 159/79 Nejvyššího soudu ČSR z 18. 2. 1981, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/1981, pod č. 21). Přesné označení účastníků, resp. označení účastníků řízení je nezbytnou obsahovou náležitostí písemného vyhotovení rozsudku, resp. usnesení (srov. §157 odst. 1, §169 odst. 1 o.s.ř.). Stejný požadavek se uplatní i pro písemné vyhotovení směnečného (šekového) platebního rozkazu, který má účinky pravomocného rozsudku, nebyly-li podány námitky (srov. §175 odst. 3 o. s. ř.). Bez zřetele k tomu, že rodné číslo fyzické osoby - účastníka řízení - nepatří k údajům, které zákon jako obsahovou náležitost návrhu na zahájení řízení či rozhodnutí vyžaduje (srov. §79 odst. 1, §261 odst. 1, §254 odst. 1, §157 odst. 1 o. s. ř.), lze ho k identifikaci subjektu užít. Použije-li soud v rozhodnutí k označení účastníka (fyzické osoby) vedle jiných údajů (jména, příjmení, povolání, bydliště) také rodné číslo, které je nesprávné (nebylo vůbec přiděleno nebo náleží jiné fyzické osobě), není to na újmu vykonatelnosti rozhodnutí, pokud je možné z něj (popřípadě z listin s ním přímo souvisejících) bez pochybností dovodit, komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2101/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 6/1999 pod č. 62, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1020/99, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2002 pod č. 25). O takový případ v dané věci jde. Tím, že soud do písemného vyhotovení rozhodnutí převzal z návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu také rodné číslo žalovaného (4. povinného), které však v té době již nebylo správné, neboť v systému evidence obyvatel došlo k jeho opravě, přičemž ostatní údaje osobu, jíž uložil povinnost plnit, dostatečně specifikují, je závěr odvolacího soudu o materiální vykonatelnosti exekučního titulu správný. V Bruntále a jeho okolí nebydlí (a ani v době vydání exekučního titulu nebydlelo) více osob se jménem J. Z., oba stejného jména a data narození bydlí po celou dobu v jiné části republiky. Identifikace jeho osoby rodným číslem nebyla proto nezbytná. I když je v exekučním titulu a v návrhu na nařízení exekuce uvedeno u 4. povinného rodné číslo v původním, neopraveném tvaru, lze s ohledem na všechny okolnosti bez pochybností dovodit, komu byla exekučním titulem uložena povinnost k zaplacení vymáhané částky. Věcně (pasivně) legitimovaným subjektem je tudíž ta fyzická osoba, jejíž identifikace se odvíjí od jména, příjmení, bydliště, popř. dalších znaků (v daném případě místa narození); takovou osobu – Ing. J. Z. - oprávněný v návrhu jako povinného skutečně označil, na jeho majetek byla nařízena exekuce a vydány exekuční příkazy. Správnost právního posouzení věci se tudíž dovolateli uplatněnými argumenty zpochybnit nepodařilo. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s .ř.), dovolání jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.). O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek V Brně dne 28. července 2010 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/28/2010
Spisová značka:20 Cdo 904/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.904.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dotčené předpisy:§261a odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10