ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.1207.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 1207/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně JUDr. L. H. , jako správkyně konkursní podstaty úpadce Výrobně obchodního družstva Blatnice, družstva - v likvidaci se sídlem v Blatnici pod Svatým Antonínkem čp. 855, IČO 60709979, proti žalovanému JUDr. O. N. , jako správci konkursní podstaty úpadce ASSEK, a.s. se sídlem ve Veselí nad Moravou, Masarykova č. 220, IČO 00532941, o určení vlastnictví, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. listopadu 2006 č.j. 28 Co 576/2004-235, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 51 C 18/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. listopadu 2008 č.j. 1 Co 250/2007-58, takto:
Usnesení vrchního soudu se zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23.11.2006 č.j. 28 Co 576/2004-235 odmítl podle ustanovení §218 písm.b) občanského soudního řádu odvolání, které žalovaný podal proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14.5.2004 č.j. 5 C 339/95-211, jímž bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí "vedených pod č.p. 94, a to budova váhy s příslušenstvím, dva panelové rozvaděče s příslušenstvím, oceloplechový rozvaděč, sklad výroby kapalin, provozní budova, dřevní sklad, budova čerpací stanice, budova trafo, dřevěná kolna, WC, dílna, garáž, studna, komunikace panelová, dlažba dvora, vlečka, složiště koksu, opěrná zeď, oplocení závodu drátěné, kanalizace, přípojka vody, zařízení trafo a trafo olejové třífázové na parcele č. 1235 - ostatní plocha v k.ú. Hlubočepy, zapsané na LV č. 30 u Katastrálního úřadu Praha Město", je "žalobce Výrobně obchodní družstvo Blatnice, družstvo - v likvidaci", a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. I když byl v průběhu řízení na majetek "žalobce Výrobně obchodního družstva Blatnice, družstva - v likvidaci" a na majetek "žalovaného ASSEK, a.s." prohlášen konkurs, podle názoru odvolacího soudu to nemělo "vliv na přerušení řízení" ve smyslu ustanovení §14 odst.1 písm.c) zákona o konkursu a vyrovnání a správci konkursních podstat se nestali účastníky řízení na místě dosavadního žalobce a žalovaného. Odvolání podané správcem konkursní podstaty "žalovaného ASSEK, a.s." JUDr. Oldřichem Navrátilem proto muselo být odmítnuto, neboť je podal někdo, kdo k němu nebyl oprávněn. Usnesení krajského soudu bylo JUDr. Oldřichu Navrátilovi doručeno (podle údajů uvedených na doručence) dne 17.1.2007.
Proti tomuto usnesení krajského soudu žalovaný podal žalobu pro zmatečnost. Ve své žalobě, která došla soudu prvního stupně dne 18.4.2007, namítá, že předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitostem, které náležely do konkursní podstaty úpadce ASSEK, a.s., a že se proto jedná o řízení o nároku, který se týká majetku patřícího do konkursní podstaty, které se přerušuje podle ustanovení §14 odst.1 písm.c) zákona o konkursu a vyrovnání a v němž lze pokračovat na návrh správce konkursní podstaty. Žalovaný byl proto jako správce konkursní podstaty úpadce ASSEK, a.s. oprávněn podat odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14.5.2004 č.j. 5 C 339/95-211.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.8.2007 č.j. 51 C 18/2007-24 žalobě vyhověl (zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.11.2006 č.j. 28 Co 576/2004-235). Dospěl k závěru, že správce konkursní podstaty se podle ustanovení §14 odst.1 písm.c) zákona o konkursu a vyrovnání "prohlášením konkursu a ustanovením správce konkursní podstaty stává účastníkem řízení" a že na správce konkursní podstaty "přecházejí všechna procesní práva včetně práva podat odvolání". Krajský soud proto v původním řízení odmítl žalovaným podané odvolání v rozporu se zákonem.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5.11.2008 č.j. 1 Co 250/2007-58 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovodil, že spor o určení vlastnictví k nemovitosti, sepsané do konkursní podstaty úpadce, je sporem o nároku, který se týká konkursní podstaty úpadce, a že se takové řízení prohlášením konkursu na majetek dlužníka přerušuje a může v něm být pokračováno na návrh "oprávněné osoby". Vzhledem k tomu, že ze zákona se stala účastníkem řízení žalobkyně dnem 26.10.2001 a žalovaný dnem 19.7.2001, aniž by bylo významné, zda s nimi soud jako s účastníky řízení opravdu jednal, bylo odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14.5.2004 č.j. 5 C 339/95-211 podáno žalovaným jako osobou, která k němu byla oprávněna; žalobou pro zmatečnost napadené usnesení krajského soudu proto není v souladu se zákonem. Žalobě pro zmatečnost však nemohlo být vyhověno, neboť lhůta k podání žaloby ve smyslu ustanovení §234 odst.1 občanského soudního řádu uplynula dnem 17.4.2007 a žalovaný podal žalobu u soudu prvního stupně až dne 18.4.2007.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítá, že žalobu pro zmatečnost předal k doručení České poště, s.p. jako orgánu, který ji má povinnost doručit, dne 17.4.2007 a že proto byla ve smyslu ustanovení §57 odst.3 občanského soudního řádu podána včas. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. k tomu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §238a odst.1 písm.b), §238a odst.2 a §237 odst.1 písm.a) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Není-li stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§234 odst.1 o.s.ř.). Odlišně jsou stanoveny lhůty k žalobě tehdy, byla-li žaloba pro zmatečnost podána z důvodu uvedeného v ustanovení §229 odst.1 písm.c), e) a g) o.s.ř. a z důvodu uvedeného v ustanovení §229 odst.2 písm.c) o.s.ř. (srov. §234 odst.2 až 5 o.s.ř.).
Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.
Žalobu pro zmatečnost - stejně jako jiné opravné prostředky - lze podat jen ve lhůtě k tomu určené. V případě, že žaloba pro zmatečnost je podána opožděně, soud ji zamítne (srov. §235e odst.2 o.s.ř.); byla-li žaloba pro zmatečnost podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci rozhodnutí, nemusí soud k rozhodnutí o zamítnutí žaloby nařizovat jednání (§235f o.s.ř.). Prominutí zmeškání lhůt k žalobě pro zmatečnost není přípustné (§235 odst.1 o.s.ř.).
Lhůty k žalobě pro zmatečnost představují - obdobně jako u jiných opravných prostředků - zákonné procesní lhůty, neboť jsou stanoveny právním předpisem (zákonem) upravujícím občanské soudní řízení a jsou určeny k uplatnění procesního úkonu u soudu. Znamená to, že lhůtu k žalobě předseda senátu nemůže postupem podle ustanovení §55 věty druhé o.s.ř. prodloužit a že lhůta je zachována nejen tehdy, byla-li žaloba před jejím uplynutím podána u soudu, ale i v případě, že žaloba byla alespoň posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost je soudu doručit (§57 odst.3 o.s.ř.).
V projednávané věci bylo - jak vyplývá z obsahu spisu - usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.11.2006 č.j. 28 Co 576/2004-235 doručeno žalovanému dne 17.1.2007; lhůta k žalobě pro zmatečnost proti tomuto usnesení činí tři měsíce a běží od doručení tohoto usnesení. Tvrdí-li žalovaný, že žalobu pro zmatečnost proti tomuto usnesení odevzdal České poště, s.p. jako orgánu, který má povinnost je doručit soudu, dne 17.4.2007, byla žaloba - odpovídá-li tvrzení žalovaného skutečnosti - podána včas. Dovodil-li odvolací soud, že pro zachování této lhůty je rozhodné, kdy žaloba došla soudu (den 18.4.2007), vycházel z chybného předpokladu, že lhůta k žalobě pro zmatečnost má hmotněprávní povahu.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc podle ustanovení §243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil Vrchnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci - bude-li žaloba zamítnuta - rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. září 2010
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu