ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.137.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 137/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Mojmíra Putny ve věci péče o D. S. , dcery D. S. , a J. S. , o zvýšení výživného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. P 396/2000, o dovolání otce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. září 2009 č. j. 17 Co 304/2009-292, takto:
I. Dovolání otce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 30. 3. 2009 č. j. P 396/2000-248 změnil na návrh matky svůj rozsudek ze dne 28. 7. 2004 č. j. P 396/200-187 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005 č. j. 17 Co 451/2004-205 tak, že výživné, které otec dosud hradil na tehdy nezletilou D. ve výši 2.800,- Kč měsíčně, zvýšil s účinností od 1. 9. 2008 na částku 3.300,- Kč měsíčně; současně rozhodl, že nedoplatek na výživném vzniklý z důvodu jeho zvýšení za dobu od 1. 9. 2008 do 31. 3. 2009 ve výši 3.500,- Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky ve splátkách, jejich výši a podmínky splatnosti určil.
K odvolání otce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 9. 2009 č. j. 17 Co 304/2009-292 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že nedoplatek na výživném vzniklý jeho zvýšením za dobu od 1. 9. 2008 do 31. 8. 2009 ve výši 6.000,- Kč je otec povinen zaplatit k "rukám dcery D.".
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal otec dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení §237 o.s.ř.
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.]; to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky [§237 odst.2 písm.a) o.s.ř.], ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [§237 odst.2 písm.b) o.s.ř.], a ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství [§237 odst.2 písm.c) o.s.ř.].
Otec napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci vyživovací povinnosti rodičů a dětí, tedy jímž bylo rozhodnuto ve věci, která je upravena v části třetí, hlavě první, zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že není uvedena v ustanovení §237 odst.2 písm.b) o.s.ř. jako věc, v níž je dovolání (ve věcech upravených zákonem o rodině výjimečně) přípustné, směřuje dovolání otce proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť otec s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. července 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu